Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 72 před Kristem nemělo Římské impérium přemožitele. Jeho moc se táhla široko daleko. Každá dobytá země znamenala přísun nových otroků do područí římských pánů. Spartakus, otrok, jemuž před očima zavraždili otce, měl odvahu se vzepřít mocným římským generálům i politikům a stal se vůdcem mohutného povstání otroků. Jeho boj za svobodu, jenž ohrozil celé Římské impérium, měl hluboký dopad na mnoho budoucích generací. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (99)

Dr.film 

všechny recenze uživatele

Historický film na téma Spartakus si přímo žádá o solidní propracování postav. Scénář je bohužel pravým opakem. Vezměme dialogy, vůbec nebudu přehánět, když řeknu, že pokud vede Spartakus hovor s Variniou je tu scéna hodně připomínající Argentinskou telenovelu. To samé platí o psychologii jednotlivých zůčastněnců, která je příliš lacině servírována a když už se autor o něco pokusí, vyzní to jaksi nepřesvědčivě - místy až úsměvně (třeba impuls, který přivedl Spartaka k povstání nebo výčitky, které ho provází ohledně padlých přátel). Díry ve scénáři však zdatně látuje Robert Dornhelm. Strategie a zpracování bojů sice nemůže svou monumentálností konkurovat historickým velkofilmům, ale spousty zajímavých záběrů se nakonec podařilo natočit (viz. koňský skok do hromady plné obrněnců atd.) proto filmařská poctivost je u nich cítit nejvíce. Je sice pravdou, že před koncem si pan režisér jaksi ulehčuje - místo, aby natočil celou bitvu, nechá pouze přiběhnout upoceného vojáka s krvavým šlincem na helmě, který podává hlášení jak vše dopadlo. Vzhledem k délce filmu jsem ochoten to tolerovat a když připočtu i Gladiátorské zápasy je tam toho beztak dost. Celkově Spartakuse vidím spíše pozitivně, má slušnou výpravu i režii, pravdou je, že charakter hrdinů sice nedostal ve scénáři prostoru, kolik by zasloužil, dá se to však do určité míry překousnout. ()

Dan9K 

všechny recenze uživatele

K tomuto snímku jsem se víceméně (spíše více) dostal náhodou, jelikož jsem si nejdříve chtěl "pořídit" Kubrickova Spartaca a jeden neznámý inteligent označil tohoto nového za Kubrickovo, čili jsem po "dopořízení" v očekávání spustil soubor a moje naštvání neznalo mezí. Ale teď už k samotnému hodnocení: počátek filmu byl ve znamení mrzutosti nad tím, že se dívám na Spartaca od Roberta Dornhelma a ne na Spartaca od Stanleyho Kubricka. Na to jsem ale díkybohu brzy zapomněl, jelikož z počátku panovala snad 100% jistota, že snímek skončí tragicky a výborná první polovina mě doslova pohltila. Doba, kdy je Spartacus gladiátorem a i první chvíle, kdy je vzbouřencem, by se daly oznámkovat i pěti hvězdami...Co se ale stalo pak? Stále stejné scény, únavné hrdinské projevy, chabé vysvětlení na první pohled roztodivných spartacových pohnutek chodit stále sem a tam, dojem, že dnešní Itálie má rozlohu snad 10-ti kilometrů, někdy až průhledné zabíjení v bitvách, kdy bylo zřetelně vidět, jak meče zapichují za záda protivníka a především konec, ve který jsem, už mírně zklamán, vkládal své naděje, mě zklamal ještě o něco více. Zde totiž začaly v plné parádě padat věty, které by tamního Římana nikdy nenapadly. Slogany typu "aby na nás historie nezapomněla", nebo "stojíme na prahu veliké změny, konce Římu, jak jej známe" a podobné, se zdají být v pořádku dnes, kdy víme, jak a co bylo. V té době ale nemohli mít lidé o těchto myšlenkách ani potuchy. Nebo se mýlím? Dále jsem byl rozladěn samotným závěrem. Na začátku komentáře jsem psal, že od začátku je jasné, že příběh skončí tragicky, ani ve snu by mě nenapadlo, že by se mohl stát opak. Co všechno ale americké autory nenapadne, jen aby mohli jejich spoluobčané klidně spát? To je až k nevíře. Také je zde mnoho momentů, které vzbuzují historicky podivné skutečnosti. Například, jak protestují proti dvěma konzulům a že je to proti tradici. Já nevím, já se vždycky učil, že za Římské republiky bylo běžné několik stovek let, že za dob míru byli voleni na jeden rok 2 konzulové a za dob ohrožení 1 diktátor na půl roku. Byl jsem tudíž značně zmaten.... Jinak však nakonec vcelku spokojenost. ()

Reklama

Olík 

všechny recenze uživatele

Měli jsme tu Andy Whitfielda. Měli jsme tu Kirka Douglase nebo Russella Crowea. Je potřeba se také věnovat i charitě a tak na kolbiště, jenž znamenají nesmrtelnou slávu nebo smrt, vstupuje Spartakus pro chudé Goran Višnjić. Tenhle "svalovec" je stručně řečeno televizní.....kdyby šlo celovečerní film, řeklo by se béčkový nebo (sorry Wayne Gretzky) kanadský. Když tam společně s Crixem a dalšími sedí v těch jejich předchůdcích tílek a dumají co dál, vypadá to spíš jako saunovaní v druhořadém golfovém klubu. Chybí tahoun, chybí prostředky, chybí kvalita. Ale pořád to je Spartakus. Je tam ten příběh, ty emoce, ta krev v písku.... jenom to celé má tvar hračky z kinder vajíčka. ()

Marius 

všechny recenze uživatele

Spartakus nemá rozpočet ako Gladiátor, nemá hercov ako Gladiátor, nemá výpravu ako Gladiátor a nemá režiséra ako Gladiátor. Ale má myšlienku, má nádherné zobrazenie počiatku mocenských bojov o charakter Rímskeho štátu, má dosť dobré a prehľadné bojové scény, z ktorých vidno i spôsob a taktiku boja vtedajších rímskych légií a má histórii celkom verný scenár. ...a preto sa mi páči viac ako Gladiátor. 8/10 ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Další verze (tentokrát TV) Spartaka - legendárního vůdce otroků. Celkem se to povedlo a ani bych neřekl, že to bylo cítit nedostatkem financí i když samozřejmě na svůj velký vzor to nemá. Jen ta družka Spartaka... Ta byla tak emancipovaná až mně to vytáčelo... Holt další , moderní verze... Solidní průměr. * * * ()

Galerie (4)

Zajímavosti (6)

  • Keď Marcus Crassus (Angus Macfadyen) a Pompeius Magnus (George Calil) sú vyhlásení za spolukonzulov Rímskeho impéria, lenže Rím bol v tom čase ešte republikou a o impériu sa hovorilo až od čias Augusta po jeho vyhlásení za cisára. Crassus a Pompeius boli zvaní konzuli republiky. (Arsenal83)
  • Táto verzia je nakrútená presne podľa tej istej predlohy ako slávny Kubrickov Spartakus z roku 1960, ale obsahovo chce byť knihe bližšie. (Arsenal83)

Reklama

Reklama