Cela

No v psychoušově mysli se toho mělo dít daleko víc. Zajímavý nápad by tu byl a vizualně to taky občas má koule - na sadistu na hácích asi jen tak nezapomenu. Ale celkově The Cell ukazuje proč páně Singh nikdy nebyl a nikdy nebude áčkový režiser. Je toho prostě málo a divné nápady nedělají dobrý film pokud neumíte pořádně pracovat s příběhem. (01.01.2020)

Cela nie je žiaden scenáristický zázrak. Je to vlastne iba typický zástupiteľ trilerovej schémy predminulej dekády. Lenže natočil to ďalší zo zázračných Indov, ktorí mali šťastie na presadenie svojho štýlu v Hollywoode. Singhove vizuálne cítenie a autorstvo je natoľko výrazné, že mu odpustíte aj gýčový nádych a jednu scénu, ktorú okopíroval zo svojho klipu k Losing my religion. Lopezka mala ostať hrať a spievať s natočenými vlasmi, je to posledný film, kde je pre mňa príťažlivá. (16.09.2012)

Panečku, tak tohle jsem nečekal ani ve snu. To byly neskutečné audio-vizuální orgie. A Jennifer Lopez? Skvělá, v některých filmech je strašně prkenná, ale tady super. Jedině dabing je katastrofální, takže rozhodně nedoporučuju v ČJ, ale v AJ. Sice to místy obsahově skřípe, ale jinak neskutečný filmový zážitek! Hvězdičku přihazuju na truc, abych to tady malinko zvedl :-) 75% (19.02.2010)

O soundtracku: Už během sledování filmu vám jsou určité tóny odněkud povědomé. Během psychedelických výprav do Stargherova vědomí a při závěrečné scéně vám konečně svitne. Utvrdíte se následně po skončení filmu, když zjistíte, kdo je oním skladatelem - Howard Shore. Přestože se pravděpodobně snažil, nostalgická hudba z Pána prstenů se rozhodně nezapře (jako například ve skladbě Drowning). Lesní rohy s dramatickým nápěvem skalním fanouškům podvědomě připomenou hobití putování do Mordoru. Melodie Středozemě ovšem není vším, co v Cele uslyšíme. V pouštních scénách dětské mysli je to hypnotická arabská hudba, která svou exotickou monotónností znatelně upoutává divákovu pozornost, a je tedy dobře, že jí režisér Singh využil jen poskrovnu. V dramatických momentech pak Shore stupňuje napětí údernými timbály, což je jak známo ve filmové hudbě vždy sázka na jistotu. Kompletní soundtrack je směsicí sugestivní, dynamické i hororové hudby, která na sebe až příliš často při sledování upozorňuje. Pro mnoho diváků tedy spíše rušivý element, na druhou stranu samotný soundtrack velice živě připomene s ním spojené scény. Rozhodně ovšem ničím nevyčnívá a troufám si tvrdit, že ho Shore nemá zařazený mezi svými nejpovedenějšími. Nejlepší soundtrack z filmu: Carl Rudolph Stargher. 50 % (25.04.2015)

Tu jednu hvězdu to má pouze za hezkého pejska. Vidím vysoké hodnocení, což mě zklamalo, protože jsem čekala nižší. Tento rádoby psychologický výtvor nemá s psychologií nic moc společného. Hlavní téma: nahlédnutí do mysli jiného člověka, je velice silné a zajímavé. Tento film ale vůbec nevyužil jeho plný potenciál. Prvních 5minut mi vůbec nedávalo smysl. Pak jsem se lekla hnusnýho ksichtu. Pak se objevila dvě těla, který nejspíš sebrali právě z výstavy Lidského těla v Lucerně. Pak se objevil padouch, který vůbec nebyl děsivý. Následoval opět velký potenciál s akváriem, ale též nevyužitý. Zbytek filmu je jen změť bordelu a nechutnosti a trapných keců Jennifer Lopez (ta postava byla jako psychiatr???) o tom, jak je každý masový vrah chudinka. Nemůžu si pomoct, ale fakt mě to nezaujalo... (19.07.2010)