Deset malých černoušků

Taťjana Drubič je pre mňa herecký zjav tohto filmu na takej úrovni, že sa divím, že nehrala vo viacerých lepších a známejších filmoch. Film ako taký ponúka len málo mysteriozity, viac sa reční o nezmysloch, teda aspoň pre mňa o nezmysloch. Tiež paradoxné, že Sovieti toto neskúsili narozdiel od iných filmov umiestniť do svojho prostredia a kultúry, myslím, že kvôli toľkým vrahom aj poznám odpoveď prečo nie alebo minimálne prečo nad tým ani neuvažovali. Záverečné slová ma nadchli, aj keď neviem, či v dobrom alebo zlom, skrátka šokovali, aj keď toto slovo nerád používam. Avšak tie myšlienky, či reči, už si nepamätám, na záver, ktorými k tomu prišlo v tej rekapitulácii pre divákov, sú pre mňa trochu nepochopiteľné. Hľadanie vraha vo vlaku s Poirotom mi prišlo zaujímavejšie než toto dejovo, motívmi, príbehmi, konverzáciami a podobne, ale zlý film to nie je, avšak iba taká kriminalistická zaujímavosť. (20.03.2015)

Místo promyšlené hry kočky s myší klade tahle sovětská verze důraz na pocity viny. Psychologický exkurz od thrilleru však ve výsledku ničemu neškodí. Pomalé propadání postav do beznaděje a uvědomování si vlastní nelidskosti dává černouškům příjemně depresivní tvář. Celkově dobrý dojem mi však pokazila přece jen nižší míra rafinovanosti v provedení jednotlivých vražd či spíš jejich provádění, tedy ne jak, to bylo dáno předlohou, ale jak jak, což znamená, zda se to takhle vůbec mohlo odehrát, aniž by byl pachatel odhalen. Do rozborů o jak jak jak už se pouštět nehodlám, to jsem přijal jako fakt. Závěrem bych už jen rád vyzvedl ňadro Taťjany Drubičové, jenž se nějakým nedopatřením, navíc v roce 1987 a v sovětském filmu, odhalilo. Bylo odvážné! (25.01.2017)

Vynikající adaptace notoricky známé divadelní hry autorky detektivních příběhů Agathy Christie natočená v kouzelné scenérii luxusní vily na pobřeží Černého moře. Opírá se o výborné herecké obsazení a kvalitní scénář, který dokázal přenést atmosféru tajemna, bezvýchodnosti, strachu a iracionality své předlohy i do snímku. Pro příznivce klasických detektivek skvělá volba. Celkový dojem 90 %. (14.07.2006)

V dielach Agathy Christie som predovšetkým oceňoval nápad a konštrukciu diela. V mladosti som so záujmom prečítal jej dostupné diela a bol som s nimi spokojný. Dnes, po desiatkach rokov, keď sledujem adaptáciu jedného z jej známejších diel, už z predošlého dobrého pocitu neostalo nič.  Nespôsobuje to ruština, i keď jej použitie je pri klasickej anglickej detektívke neobvyklé, ale najmä divadelné deklamovanie replík, ktoré vo filme pôsobí neprirodzene. Ak k tomu prirátam neskutočnú rozťahanosť filmu, nevýrazných hercov a absenciu nejakých režijných nápadov, tak je dielo dokonané.  Ak by som tento film nevidel, o nič by som neprišiel. (06.05.2023)

Asi jedna z nejrafinovanějších a nejneobvyklejších zápletek od první dámy detektivek. Vzpomínám si, že při četbě jsem se kdysi ve dvanácti třinácti cítil pointou trochu podvedený a v příběhu mi navíc scházela ústřední postava detektiva. Ale s odstupem času naopak na 'černoušcích' tuhle jejich netradičnost a originalitu oceňuju. Komorní sovětské zpracování ze sedmaosmdesátého se mi hodně hodně líbilo. Ruští herci sice možná občas trochu 'divadelně' přehrávají, jak u nich bývalo obvyklé, ale o nějaké grotesce či frašce nemůže být řeči, děj je dostatečně vážný i napínavý. A jestli se vám bude zdát jednání postav (hlavně ke konci) nelogické a nepochopitelné, pak za to nemůže zpracování, ale předloha. Mimochodem dost by mě zajímalo, jak režie zmákla jednu ze závěrečných scén na molu mezi skalisky v divokém mořském příboji. Vypadalo to, že při ní šlo jednomu herci docela o kejhák. (16.04.2017)