Čas opilých koní

Nebylo místo na citový výlevy; ta perfektní práce s kamerou, která byla v područí hor, svízelná hrdinova situace a odklon od západní civilizace, jež se rozklepe při pomyšlení, že by měla rozdmýchat plamen naděje kdesi uvnitř hlavy, protože jen tak lze přežít, mi zavdala tolik otázek, tolik toho dala, až se mi třásla ruka a hlas! Vzalo mi to dech a rozum - naprosto nenásilným způsobem, což je vzhledem k původu snímku velmi imponující. 95% (15.08.2011)

Tohle je prostě jiný svět. Pro Evropana středověk, pro obyvatele Íránu každodenní realita. Děti starající se sami o sebe, marně snažící se najít práci nebo prostředky pro studia. Přes hory tahají na zádech staré pneumatiky, kterých máme v Evropě plné skládky a nemůžeme se jich zbavit. U nich je to pomalu poklad. Je zajímavý, že muslimům sice Korán zakazuje chlastat alkohol, ale do těch svejch mul to lejou jak benzín do nádrže. Tradiční kšeftování se sňatky, kdy se místo věna chtějí zbavit retardovanýho sourozence a když ho druhá strana nechce, dostanou na oplátku alespoň mulu. Film jako takový nic moc, ale je to pravdivá výpověď, která nám jasně ukazuje, že krom toho našeho poklidného evropského světa, jsou zde i další světy, kde to lidé mají mnohem těžší. Až si zas budou lidé u nás stěžovat, že tu všechno stojí za hovno, můžu je s klidem odkázat na tento film. Skutečně si můžeme vážit světa, ve kterém žijeme. 69% (15.08.2011)

Až si budete říkat, že jste rodič na nic a vaše děti jsou na tom skoro vlastně špatně, pošlete je alespoň na týden do vesnice v blízkosti irácké hranice. Kdyby nic jiného, půjdou tam teple oblečeny, určitě jim dáte s sebou sešit do školy, nebudete řešit, jestli ten starší musí vydělávat a proto do ní nejít a to nemluvím o tom, že jako bonus nebudou mít těžce postiženého brášku, na jehož operaci nebudete mít peníze a i pokud je seženete, je jeho život otázka času.Ale dáte mu všechnu lásku, které je dětské srdce schopno, i když musí přijmout odpovědnost s starosti dospělých. Dívala jsem se na film s náladou na bodu mrazu. Dokoukala neschopná slova a s depkou. Pusťte si ho. (09.12.2012)

,,JSEM S JANEM V DUCHOVNÍM SPOJENÍ. BŮH NECHÁ KAŽDÉHO V NĚČEM VYNIKNOUT. JÁ JSEM BYLA VŽDYCKY HLOUPÁ... ALE V TOMHLE JSEM DOBRÁ. BŮH DAL KAŽDÉMU NĚJAKÝ TALENT.…“ /// Abych pravdu řek, moc tomu nerozumím… dětský práci jo, tu chápu, ale tomu všemu vostatnímu. Drsnej způsob života (jako třeba u nás za války nebo 1. republiky, pamatuješ…), parchanti Ámina, Mahdi, Rožín, a Ajub. Fotr jim za chvilku chcípne na minový pole (upřímně, já bejt tebou, tak se rozběhnu dobrovolně už dávno!) no a tak děti… TY VOLE, TO SE NEDÁ VYMYSLET! Je mi líto těch mul (kůň řízlej voslem debile!), ty lidi – to není můj problém. Sere mě, že tady (jako u nás…) se to hemží sráčema, nic nedělaj, žijou si na dávkách… kurva to sem se zase nasral… Takže co jako? Politickej doku-film? Trochu. Nebo hra na to, kolik druhů emocí v sobě člověk objeví? Tohle je mimo moje chápání. Filmově za 3*, lidsky za 5*. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Práci seženu, jen když seženu mulu (ne NULU! To by tady byl zaměstnanej každej…). 2.) Miluju kousky, při jejichž sledování se mě od začátku do konce druhýho dne, drží nechápavej tik. 3.) Thx za titule ,,fureq“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (12.02.2014)

Jakou já vždy dostanu facku když takhle koukám na takovéhle ne-západní dramata. Čas opilých koní je taková kraťoučká jednohubka, která má ale v sobě tolik emocí a dramatu, že by to západu vystačilo na několik filmů. A přitom je to vlastně blízká realita každodennosti tam někde v iránských horách. Silný film ze silného prostředí. (26.08.2012)