A pak přišla láska...

Kdyby pod vlivem houbiček při čarodějném sabatu těchto čtyř dam, přiletěl sám Lucifer na pařezu a obcoval by se ženami v temném lese, pak by snad nějaká láska přišla. Ale takhle přijde velký prd. Je to autentické, hodně se rozjímá o životě, padne mnoho obecných pravd a je tu potenciál zaujmout především ženy, které si něčím takovým právě prochází. Mladý Šimon Holý má sice talent rozebírat ženskou psychiku, ale nepouští se do hloubky, klouže po povrchu a zanechává za sebou jen melancholickou šmouhu, která končí v chladné přítomnosti. Po závěrečném A pak přišla láska to vypadá, že přijde druhá část, ta zajímavější. Ale nakonec nic nepřichází a já odcházím bez jakéhokoliv dalšího hlubšího prožitku. (06.07.2023)

Hvezdickovat nebudu. Protože jsem nesledovala úplně pozorně a vařila u toho. Takže jsem ani neslyšela všechny dialogy. Každopádně já celkem nesnáším vztahovky. Jak v literatuře, tak ve filmu. Tohle na mě vyskočilo na HBO a z nějakého důvodu jsem to pustila. Každopádně to nebylo až tak špatný. Hlavně kvůli herečkám. Tomicová je nejlepší, ale i ostatní dámy nezaostávaly. Ač nejsem cílovka (ikdyz vzhledem k věku bych asi měla být), tak za mě celkem ok. Ale sedět a koukat na to by mě nebavilo, na to je to příliš pomalé a ukecané. (19.05.2023)

Vůbec nechápu přirovnání tohoto snímku ke chcípáckým filmům, protože ty se vyznačovaly nemístnou adorací problematických mužských hrdinů, zatímco Holý spíš naopak ukazuje hledání lásky a štěstí ženami, jimž se takoví muži po několik generací připlétali do cesty, a nevnucuje jednoznačné interpretace. Jakkoliv záměrná rezignace na propracovaný scénář občas vede k natahování slabších scén, tak z větší části se taktika ponechání prostoru pro improvizaci perfektně vybraným herečkám (Tomicová, Venclovská, Hofová, Soukupová) rozhodně vyplatila. Kromě autenticity emocí i dialogů bych jako výhodu tohoto přístupu viděl i to, že se tím eliminovalo riziko využívání ženských postav jako pouhých autorových projekčních pláten vlastních idejí či traumat. Aktuální téma ezoteriky je pojato lehce satiricky bez zbytečného shazování či moralizování, ale přestože většina cílového publika asi bude sdílet skepsi dcery Sáry, tak zejména nesporné čarodějné charisma Hofové v kombinaci s uměřeně magickou kamerou Jany Hojdové přece jen vytvoří pocit, jestli na tom všem náhodou opravdu něco léčivého není. Velmi zdařilé jsou taky dvě scény, v nichž Tomicová vede jakési podivné pseudoterapeutické focus groups pro bio produkty s perfektním ženským komparsem, v němž mimo jiné zasvěcené potěší svěží výkony kulturních publicistek Hany Řičicové (doufám, že tímto její herecká dráha nekončí, protože má opravdu sugestivní mimiku) a Jany Patočkové. (13.06.2023)

Oceňuji, že se Holý pustil do projektu o ryze ženských tématech (v celém filmu se žádný muž prakticky ani neobjeví) a že herečkám nechal velký prostor pro improvizaci, dramaturgicky ale podle mě příběh moc nedržel pohromadě a finále v lese pod vlivem houbiček už na mě bylo trochu moc. Své diváky si tohle rodinné drama asi najde, ale možná by pro příští snímek nebylo od věci spojit síly se zkušenějším scenáristou. Ale bylo to lepší než Zrcadla ve tmě, to zase ano. (23.05.2023)

„Nemáš někdy strach, že dopadneš jako tvoje máma?“ A jak byste reagovali vy, kdyby vám vaše zoufalá matka oznámila, že spolu pojedete na léčení ke kartářce? Mé podezření, že nebudu cílová skupina (neb řešené téma mě ani nemohlo více míjet) se mi během sledování dost potvrdilo. Navzdory tomu, že snímek natočil muž, byl zaměřením velmi ženský a neměl jsem s tím žádný problém, jenže na rozdíl od jiných podobně laděných dílek jsem vůči postavám (ačkoliv působily poměrně autenticky) nechoval příliš velké sympatie a nedostavovala se u mě potřeba se do nich více vcítit (jen u dcery se mi podařilo naladit na jistý vzdor plynoucí z generačního střetu). Takže jako sonda do vztahu matky a dcery to zase tak špatné nebylo (i když nejvíc o něm vypovídá již komunikace z úvodní jízdy autem), ale moc navíc mně to nedalo. A přišlo mi poněkud zvláštní, že při pozměněném vědomí přišel takový dceřin obrat, a naopak matčina upřímnost. Fakt, že byl konec až banálně předvídatelný (ženská síla!), dojmu nepřidal. Celkově to vidím na slabší 3*. (04.03.2023)