Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Na počátku 19. století přijíždí John Q. McCabe (Warren Beatty) do deštěm bičovaného hornického městečka, obklopeného hlubokými hvozdy. Bývalý gambler má v úmyslu rozjet netradiční podnik – pro zdejší osazenstvo dělníků a pletichářů hodlá otevřít veřejný dům. Původně ušmudlaný hampejz se pod vedením zkušené nevěstky Constance Millerové (Julie Christieová, nominována na Oscara) promění ve „spořádaný“ podnik hříchu, který začne být neméně výdělečný. Ješitný McCabe se brzy dostane do střetu zájmů a příchod nevraživých pistolníků na sebe nenechá dlouho čekat… Znamenitý western, volně zpodobňující motivy knihy „McCabe” (1959) spisovatele a novináře Edmunda Naughtona, natočil velikán amerického filmu, Robert Altman, který vedle režie spolupracoval také na scénáři. Širokoúhlý snímek ve svém žánru dobově vynikal šerosvitným svícením, o nějž se ve spolupráci s Altmanem postaral zkušený kameraman Vilmos Zsigmond. Tvůrci experimentovali s bodovým nasvícením (můžeme si povšimnout, že řadu interiérových scén osvětlují jen prosté zdroje světla typu svíček, luceren a petrolejek), ale též zkoušeli zvláštně uzpůsobené kamerové filtry a předexponování filmového negativu. Následkem čehož se dosáhlo charakteristicky potemnělého vzhledu, jenž působí útulně a stejnou měrou syrově, což určuje sveřepou atmosféru života v nevěstinci. Druhým nezvyklým projevem tohoto „anti-westernu“, jak jej nazval sám Altman, je hudební doprovod básníka, romanopisce a hudebníka Leonarda Cohena, jehož balady jsou příznačně melancholické i neúprosně tvrdé, s osudovou tíhou dotvářející kolorit zabahněného podnebí divokého severozápadu USA. Naopak zde nechybí tradiční značky Altmanových filmů, ať už se to týká promyšlené práce s vrstevnatým zvukem či rozpohybovaného rámování neposedné kamery. (Česká televize)

(více)

Recenze (85)

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Civilné spracovanie je vo westerne originálne. Mnohí komentátori spomínajú, že uvedeným žánrom sa film stáva až ku koncu, kvôli záverečnej prestrelke. Súhlasím, no išiel by som aj trochu po symbolike. Postava stvárnená Warrenom Beattym je napriek svojej zraniteľnosti zahalená pravým westrnovým ruškom tajomstva. Zabil niekoho v minulosti, ako sa o ňom hovorí, alebo nie? Všetko nasvedčuje tomu, že nie je ten typ. Ale odkiaľ potom vie tak dobre strieľať? ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Nikam nespěchající vyprávěnka s naprosto padnoucím Cohenovic soundtrackem se za klasický western dá považovat možná až tak v poslední půlhodince, a to kdo ví jestli. Máte-li rádi kolty proklatě nízko, rozhodně ruce pryč. Příběh obchodníka McCaba a bordelmamá paní Millerové je totiž "pouze" výbornou a skutečně pomalou baladou, baladou o osamělosti a touze po lásce. A právě tenhle motiv mě ve svém výsledku ponechal chladnějším než bych potřeboval, byť jeden nádherně upřímný okamžik mezi dvěma hlavními postavami opravdu zazářil. A aby bylo jasno, nečekal jsem ani nechtěl tklivou melodrámu, ale stačilo jemné drnkání na struny emocí. I když koneckonců to vlastně obstaral ten Cohen, tak co tu řeším. Ať nežeru, za čtyři. ()

Reklama

YURAyura 

všechny recenze uživatele

10/10 Velmi pomaly, docela neakcni, hodne uveritelny, nesmlouvave spinavy. Rekl bych, ze ten otresny serial Deathwood, ktereho jsem mel cest videt asi pul hodiny se inspiroval timto Altmanem. Vyborne demaskovani vsech tech desuplnych westernovych mestecek, kterych je i v nasich luzich a hajich vic nez dost. Podobne jako u Newmanovskeho Billa tady nahledneme jinou podobnou optikou na hornickou osadu a vsechno co k ni patri - vira, prostituce, smrt, alkohol, penize, naivita, hry, podrazy,... no ze zivota - to co mame dnes, tady bylo od pocatku civilisace. A kupodivu ani Warren nebyl diky svemu zamaskovani pod umasteny vous nedivatelny jako obvykle, takze palec vzhuru! ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

To je sněhu, to je sněhu, zrovna jako teď na Vysočině. Zde je ale jeho povrch zmrzlý, a pokud nejste v lese, nepropadnete se, ani kdy nemáte lyže... Altmanovi filmy ze sedmdesátých let mám velmi rád (především "Nashville"). Mezi nimi se mi první film ze sedmdesátých let, "McCabe a paní Millerová", jeví jako méně zajmavý. Pozn. 1: Navíc je tu opět známý problém (vy)užívání nefilmové hudby. Je však třeba říct, že Altman Cohenův význam správně anticipoval už v době, kdy nebyl ještě tak slavný (a dobrý) jako později (až do své smrti). Písnička "Sisters of Mercy" zpravidla na jeho výběrech nefiguruje, i když tam rozhodně patří. Cohen napřed reagoval na film nelibě, později svůj názor změnil. Pozn. 2: V rámci westernové etiky se zde jedná spíš o anti-western. Střílí se zásadně ze zálohy. Pozn. 3: Excelentní je samozřejmě zpracování scény, v níž se kluk plný smrti na jedné straně konfrontuje s klukem plným života na druhé. K ní patří ovšem i předchozí "cvičné střílení". ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Clivá atmosféra podporená smutnou baladickou linkou sprievodných piesní Leonarda Cohena. Smútočné ladenie príznačne dotvára smutný príbeh končiacej sa slobody v Amerike. Konca slobody dlhodobejšieho fungovania podnikateľského nápadu, nelimitovaného a nelikvidovaného vôľou mocnejších hráčov. Vybavovači oligarchov a monopolistov skupujú či ničia všetko, čo im narúša rastúci monopol. Všeobecnejšia myšlienka o limitoch slobody podnikania vynikajúco prenesená do príbehu zakladateľa nevestinca a jeho parťáčky. Prašná atmosféra baníckeho mesta preniká pod kožu, rovnako ako mrznúca sila okolitej uhrančivej prírody. Je len prirodzené, že v takomto prostredí je telesné zahriatie žiadané. Dôstojný nevestinec sa priam žiada. Pretože popri ňom samozrejme funguje v osade aj zahrievanie iného druhu - pohostinstvá. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (4)

  • Snímek byl natočen na motivy románu "McCabe", který napsal Edmund Naughton. (Hans.)
  • V roce 2012 vyhodnotil Americký filmový institut snímek 8. nejlepším westernem v historii. (vyfuk)
  • Robert Altman byl jedním z prvních tvůrců, který využíval při komponování obrazu tansfokátor, který byl urážkou starých hollywoodských kameramanů, protože transfokace je vždycky riskantní. Ve zvláštní oblibě ji nemají ani herci, protože přizpůsobují svůj projev tomu, jak daleko jsou od kamery. Režisér ale inscenoval velký celek, zalidněný řadou postav, a pak se vydal pomocí transfokátoru davem pro detaily, takže si herci nebyli jisti, jestli jsou jen jednou z dvaceti tváří, anebo úplně sami. (Andrrew)

Reklama

Reklama