Anglický pacient

Romantika z tohto snímku sála na všetky svetové strany v rovnomerne rozložených a príjemne vstrebujúcich sa častiach. Krásne scenérie, pútavý dramatický príbeh nielen o láske, ale aj s láskou zahraný. Štyri roky natáčania sa vyplatili, hercom to chvalabohu nezačalo liezť na nervy, ale oscarová odmena bola sladká. Zaslúžená, ale nie plnohodnotná. 80%. (06.03.2006)

Přiznávám se k jedné věci. Tenhle film mě rozbrečel. Rozbrečel mě tak, jako dlouho žádný jiný. Anglický pacient má totiž všechny předpoklady k tomu, aby to dokázal a já mu sednul na lep jak osmiletá školačka. Jedná se totiž o další z řady osudových příběhů lidí, kteří žili a prožili období druhé světové války. Ten je ale vyprávěn z dvou časových rovin. Tedy před koncem války a před začátkem války. Vše dává svůj smysl, herci se tu herecky naprosto perfektně předvádí a i když hudba není to, kvůli čemu byste na film neměli zapomenout, vše vynahrazují krásné záběry a scenérie na severní Afriku třicátých let, které v dobré režii nemohou nikdy zklamat. Necelé tři hodiny utíkaly závratným tempem a jediné, co burcovalo čím dál víc, tak vztah Ralph Fiennese s Kristin Scott Thomas. Herci celkově tu mají velké slovo. Kromě těch dvou tu herecky kouzlí i krásná Juliette Binoche. Je vlastně hrozně dobře, že si režisér vybojoval tyto herce a nebyl donucen k Hollywoodu. Působí to na diváka daleko upřímněji, za což si vysloužil i náležité ocenění. Jestli existuje nějaká osudová romantika s velkým nádechem epičnosti, tak to pro mě navždy bude Anglický pacient. (04.11.2018)

Jedna z najlepších vojnových romantických drám vôbec. Juliette Binoche tu podáva azda najlepší výkon, herecky aj vizuálne, Zároveň je to film ešte z doby, kde sa len s úsmevom pozerám, ako si pár pravoverných slobodne vykrikuje Alláh akbar a čuduj sa svete, nikto nezalieza pod stôl. Nuž veru, staré dobré časy druhej svetovej vojny. (16.03.2021)

„Můj milovaný, čekám na Tebe. Jak dlouho trvá den v temnotě, nebo týden. Právě zhasl oheň je mi hrozivá, strašná zima. Když se doplazím ven spálí mě slunce. To světlo jsem vyplýtvala na malby a k napsání těchto řádků. Umíráme, umíráme obklopeni milenci a bližními, cítíme dávnou chuť opuštějíce tělo plujem v toku řeky. Strach jenž jsme v sobě dusili zahyne s tělem nehynoucím v jeskyni. Prosím tě pomaž mi tím pískem celé tělo. Neboť jsme skutečné krajiny. Nejsme dobyté oblasti na mapách nesoucí jména mocných vojevůdců. Já vím, že se vrátíš a odneseš mě do větrného paláce, to je mé poslední přání. Chci letět do těch nejvzdálenějších krajů s Tebou můj milovaný. Bez mapy vznášet se nad zemí. Lampa zhasla a já píšu potmě..“ (21.09.2007)

Nepomôžem si ale Minghellov štýl my vôbec nesedí a ešte tak pomalý a rozvláčny ako v tejto romantickej dráme z obdobia druhej svetovej vojny, fakt neviem a len krútim hlavou za čo dostal vlastne 9 Oscarov, podľa mňa to strany rovnaký prestrel ako u Zamilovaného Shakespeara, ozaj už neviem a ani nemám potuchy podľa čoho sa hodnotia filmy, lebo takýchto podobných príbehov len z iného obdobia bol už som videl nespočetne a v omnoho zaujímavejšom prevedení. Herci nehrajú zle ale nevýraznosť príbehu im viac nedovolí vyniknúť. "Čakal som od tohto projektu silnú pompéznosť a nakoniec nedostal som skoro nič!" ║Rozpočet $27miliónov║Tržby USA $78,676,425║Tržby Celosvetovo $231,976,425║ (20.12.2007)