Tak daleko, tak blízko!

Páčilo sa mi to omnoho viac ako Nebo nad Berlínom, ktoré bolo síce vizuálne krásne, ale utopené vo filozofovaní. V tomto fime anjel Cassius nasleduje osud svojho kamoša, ale je oproti svojmu predchodcovi výrazným článkom v rámci kauzality príbehu. Jeho počínanie pomaly zväzuje na prvý pohľad nesúrodé postavy do finále. Jeho počínanie je naivné, deštruktívne a následne podmienené túžbou niečo zmeniť a byť vnímaný pozitívne. Sekunduje mu krásna Kinski a démon Defoe( znova raz výborný). Nicka Cavea nahradil Lou Reed a aj Peter Falk si tu zahral výraznejšiu postavu, hoci stále hral seba. Počul som o fenoméne Wim Wenders, ale až toto ma presvedčilo o jeho nevšednosti a autorskej vyspelosti. Mnoho zvratov je až smiešnych, ale o nich film nie je. Je to o hľadaní svojho miesta. Nevyhne sa filzofovaniu, ale tentoraz to má aj čarovne nadprirodzený príbeh zamaskovaný do artového filmu. Kamera a hudba tradične na výbornú. Akrobatické kúsky v celom filme považujem len za bonus. Takmer plný počet. (10.05.2016)

Silně trapná zkušenost z neumělého pokusu zkombinovat sebevykradačství s novým úhlem pohledu: jako by si někdo řekl, že to půjde i bez poselství, jen se sérií černobílých záběrů na anděly naslouchající lidským myšlenkám. První třetina vykrádá Nebe nad Berlínem až hanba (jen Cavea zastoupil Lou Reed), druhá jeho poselství o záviděníhodné kráse života zcela neguje a třetí je jako podprůměrný díl Falkova Columba. Nemám ráda, když film postrádá výraz a vyjádření, ošívám se, když staré postavy v novém žánru zaujímají pozice, jež jim nejsou vůbec vlastní, a úplně nesnáším, když má Dafoe spoustu vážně míněných keců jako vystřižených z jiné dimenze. Kdo by to byl řekl, že i intelektuální umělecké filmy můžou mít zcela přízemní a zmršené sequely (jakkoli samozřejmě oceňuji možnost sledovat 2 a půl hodiny Ajantise v hlavní roli). (22.11.2009)

Hodnotím v kontextu s geniálním Nebem nad Berlínem - proto ne úplně absolutní hodnocení. Kdybych však Nebe neviděl, byl bych zřejmě unešen dokonale. Film překypující zvláštní atmosférou a nabízející podivuhodné zamyšlení nad dobrem, přítomností a silnou, trpělivou a neopominutelnou "rukou minulosti". Podmanivý snímek - Nebe je ale bohužel jen jedno. (06.09.2005)

100 % - S Nebem nad Berlínem jeden z nejúžasnějších dvojfilmů, co jsem kdy viděl. Ve srovnání s Nebem je více dějový, a tudíž ho "stráví" širší divácká populace. I tak je ale na jeho vychutnání potřeba takové zvláštní vnitřní rozpoložení. A Otto Sander je prostě vynikající! A Nastassja Kinski? Asi nejéteričtější bytost filmového plátna, co znám... (31.12.2006)

Nedívám se na filmy na pozadí nebo z perspektivy jiných filmů, vytvořených týmž nebo jiným autorem. A pokud tento autor používá (a mnoho autorů to dělá, nejen Wim Wenders), některé své zaběhnuté a osvědčené „finty“ rád se na jejich modifikované formy znovu podívám. Amarcord_1 píše v čsfd: „Na rozdíl od Nebe nad Berlínem je tento film dějově mnohem epičtější, a něco z té epičnosti mě místy rušilo.“ – možná je právě toto kamenem úrazu. Tato „epičnost“ se občas mění v „teatralitu“, „košatost děje“ v jeho rozmělnění. Ale tak či onak má tenhle film koule, a jen ten, kdo má koule, se může i trefit. (02.02.2014)