Vítězství ducha

Slušný drama z koncentráku, kde naštěstí bexer není takový blb jako Komínek v podobném film Boxer a smrt. Je docela s podivem, že nechali s ním i jeho staršího tátu, obvykle šli ty starý hned do plynu. Zvláštní bylo jak při selekci, jim řekli, že se ted půjdou umít a dezinfikovat a pak že se sejdou zase s rodinou, samozřejmě je čekala jen smrt. Ale oni jim ještě zatleskali (to tomu opravdu věřili?) Hlavní hrdina měl víc štěstí než rozumu, že ho nezabili těsně před osvobezením, jako jeho spoluvězně. Stále mě nepřestává překvapovat, jak to že to ten svět nevěděl a nezasáhl proti takovým zvěrstvům. (09.03.2014)

Protože se film věnuje problematice židovských věznů a odehrává se v koncentračním táboře, samozřejmě má svůj potenciál. Vidíme v něm tak hrůzy, které museli židé v táborech podstupovat a skrze hlavní postavy se pokoušíme pochopit i jejich vnímání. Do prostředí zasazený příběh boxera mi ale příliš rozvitý nepřijde. Podobně židovské utrpení je natočeno typicky pro hollywoodskou tvorbu spíše dramatické než sugestivní, a tak přesto, že se tak jedná o poměrně kvalitní snímek, příliš nového nebo silného nepřináší. Dobrým filmem z koncentračního tábora je i Člověk bez osudu. Alternativa: Sorstalanság. (13.01.2011)

Zaujímalo by ma, či dvaja scenáristi a režisér videli Boxer a smrť. Okrem základnej tematiky a boxu ale toho tieto dva filmy príliš spoločné nemajú. Osobne mi farebné znázornenie koncentračných táborov sedí viac, ako čiernobiele v x filmov a to z jediného, až trápne jednoduchého dôvodu. Svet je totiž farebný a že sa kedysi točili iba, alebo viac čb filmy, na tom nič nemení. Podobne to mám napríklad aj s westernami. Určitý sentiment prvých troch tretín, ale stále bez problémov udržiavaný v medziach, vystrieda až brutálna a zároveň napínavá dráma posledného aktu. Dafoe je proste herec s neuveriteľným ksichtom a tu vidíme, že hrôzostrašne pôsobí aj jeho šľachovité telo bez gramu tuku. Sekundanti Olmos a Loggia ale taktiež dokážu maximálne zaujať. (06.12.2016)

Zahrané bravurně, ale jinak to nebylo ono. Pokud se mám dívat na film z koncentračního tábora, tak očekávám odpovídající atmosféru, zoufalství a všechno ostatní, co k těmto továrnám na smrt patřilo. To jsem tady postrádal. Jistě že lidé se tu tvářili zoufale, Němci byli krutí a kára s mrtvolami se také sem tam objevila, ale já se u toho neotřásl ani náznakem. Navíc všichni vězni vypadali až příliš dobře živení. Příběh samotný byl fajn už jen tím, že se stal, ačkoliv Willem Dafoe mým představám řecko-židovského boxera příliš nevyhovuje. Nebylo to špatné, ale podob zase nic, co by mě vystřelilo z tenisek a zanechalo delší stopu. 60% (31.01.2014)

Opět mě dostal film z války, o kterém jsem jakživ neslyšel. A přitom Vítězství ducha je velký film plný masových scén a dost dobrého příběhu. A co je nejdůležitější, snaží se dbát především na skutečnost. Díky tomu jsem zjistil plno věcí, o kterých jsem vlastně ani nevěděl a i když to byly banality, na tu chvíli mě šokovat dokázali. Zapadlý válečný filmy dokážou překvapit nejvíc ze všech. To jen dokazuje, že těch filmů na světě je ještě plno, jen je potřeba je najít. (08.07.2011)