Úsměv

Od tohoto filmu jsem si od počátku sliboval opravdu hodně, ale k mému údivu jsem dostal snad ještě o něco víc. Především oceňuji, že už je to nějaký ten čas, kdy jsem byl u hororu podobně napjatý. To připravil režisér (Parker Finn), opravdu velmi poctivě. Je to tak intenzivní, až jsem se místy opravdu bál a jednotlivé creepy úsměvy mým tělem projížděly ve formě štiplavého mrazu. Strašidelně napínavá atmosféra byla bezchybná a činila i ty klidnější pasáže tak trochu nervy drásajícími. Divák, stejně jako hlavní představitelka si tak nemohl být nikdy jist, kdy ,,zlo" opět udeří. Sám se netajím, že mám hrůzyplné duchařiny podobného ražení v mnohem větší oblibě. Dílo však navíc velmi připomíná můj oblíbený námět; It Follows, ze kterého si bezpochyby odnese jen to nejlepší a kvalitou ho nakonec snad i předčí. 85% PS: Má jediná výtka směřuje na adresu připravených scénářů pro oba boyfriendy. Neboť policajt, I když k tomu nemá žádný důvod, je příliš horlivý a naopak černoch, byť je snoubencem hlavní hrdinky je natolik pasivní, že už se do druhé poloviny filmu ani neostane. Tak jako tak je jejich počínání spíše nepochopitelné. (07.11.2022)

Vykradený nápad, špatní herci, špatný scénář, nelogické chování postav, občas slušná atmosféra zničená trapnýma lekačkama a vztahy mezi postavami, u kterých by člověk blil. Sestra absolutně nechápe, manžel nepodpoří, šéf na pěst. Divím se že je hlavní hrdinka dávno všechny neposlala někam a neodstěhovala se do toho opuštěného baráku rovnou. Kdo čeká kvalitu, ať se raději poohlédne jinde. Barbar mě velmi potěšil, ale Úsměv je neskutečná trapnost. Nevím v jaké realitě se tento příběh odehrával, ale mě přišlo že policie zde snad ani neexistuje, jak jinak si vysvětlit že po zvláštních sebevraždách dávno někdo nepátrá. Jsem svědkem sebevraždy a za 4 dny jsem sám mrtvý, tohle se opakuje minimálně 20x a nikomu to není divné? Pravděpodobně největší slátanina roku. 30% PS: Muselo být umění sehnat takhle spíše nepěknou holku, co neumí ani hrát. (17.12.2022)

„CO SE STANE, KDYŽ TO VIDÍŠ?“… „USMĚJE SE TO NA MĚ. ALE NENÍ TO PŘÁTELSKEJ ÚSMĚV…“ Tak se nám tady (jim tam) rozmohl takovej nešvar – kdo se začne usmívat jako kretén, tak se brzo zasebevraždí. Sledujeme paní, který začne slušně mrdat v kouli (a víme, že za to zase až tak moc nemůže). Můžu přiznat, že mě to baví! Hlavně ten fór (?) s tím dárkem! Jinak (samozřejmě!) ten koncept je vohranej, ale je tady hodně šílenství (který občas vzbuzuje úsměv), takže projednou… Hlavně kurva netočte dvojku!     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Furt se na mě culí nějakej píčus.  2.) Slíbil jsem starý, že se nezabije.  /// Thx za titule „Petr Zenkl“.                   PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (04.12.2022)

Překvapivě povedený malý mainstream horor od debutanta, který by pro hororový žánr mohl být do budoucna přínosem. Od Smile jsem po trailerech čekal propadák, který skončí na hranici 40-50%, takže výsledek je hodně uspokojivý. Je to kombinace filmů It Follows a Truth or Dare, ale z obou zmíněných si bere jen to nejlepší a dokonce oba i kvalitativně převyšuje. Má to fajn tajemný a mysteriózní příběh kolem záhadných sebevražd a hodně mě bavilo postupné zjišťování, co za tím je, Hlavní hrdinka pomalu začne propadat paranoie, nedějí se ji hezké věci a pomalu se jí hroutí život. Film má občas pomalejší tempo, hlavně ve středě, ale když dojde na strašení, tak je poctivý a efektní. Lekaček je jen pár, ale za to fungují výborně, atmosféra dokáže být mrazivá a líbilo se mi finále, kde dojde na slušnou porci creepy záběrů, vlastně došlo i na trochu násilí, což jsem zde vůbec nečekal ( když si entita stáhne kůži z tváře, jsem byl nadšenéj). Takže ve výsledku milé překvápko, ale nebude to úplně pro teenky, jak se na první pohled zdálo, ty se většinu času v kině prosmějí. 7/10. (15.10.2022)

Ještě před puštěním tohoto filmu, jsem shlédl krátkometrážní kousek Laura Hasn’t Slept (2020) od stejného režiséra. V něm se hlavní hrdinkou stala právě ona studentka Laura, která poté v ordinaci následně spáchala sebevraždu a odstartovala děj tohoto filmu. A musím říct, že má předtucha byla správná. Nějak mě neokouzlil ani snímek a posléze ani celovečerní film. Parker Finn je viditelně fandou asijských hororů a ledasco si vypůjčil i do svých výtvorů. Což však ještě neznamená, že i stejnou kvalitu. Ačkoliv měl film v názvu úsměv a ten se skutečně vykouzlil na tvářích několika postav, já u jeho sledování rozhodně vícekrát zíval nudou.    Nechci jen hanit, protože se zde objevilo hned několik pasáží (scén) při kterých se podařilo navodit zajímavou psycho atmosféru, ale většina rádoby lekacích scén byla sakra předvídatelných, některé části byly neskutečně nezáživně natahovány a u jiných jsem si říkal (tak tohle jsem už několikrát viděl jinde). Navíc jsem měl problém i s hlavní hrdinkou. Hlavně tedy s výběrem samotné představitelky. Sosie Bacon moc krásy ani talentu po svých rodičích nepobrala a navíc mě ani fyzicky nepřitahovala (nemám moc v oblibě děvčata, co mají pomalu stejně velké prsa jako já).    Přitom zápletka jako taková byla rozhodně zajímavá, stejně jako pátrání po předchozích sebevrazích. Určitě by tomu neuškodila kratší délka, propracovanější scénář a úsměv na tváři by mi vyčarovalo i lépe provedené gore. Takhle z toho byl jen kyselý škleb nad promarněným potenciálem, který se tu nabízel. Pár světlých okamžiků by se tu našlo, ale víc jak obyčejný průměr tomu nedám. To ať se na mě nikdo nezlobí. Pokud tento film řada lidí označuje za jeden z nejlepších filmů roku, tak to jsem rád, že jsem jich dosud moc neviděl. Na většinu „novinek“ se vždy raději dívám až s velkým odstupem. A viditelně tomu nepomohla ani ta velká mediální masáž, před samotnou premiérou. 50% (18.11.2023)