Úsměv

Stejně jako některé jiné filmy, i „Úsměv“ bere něco běžného – v tomto případě úsměv – a přetváří to v děsivou věc. To filmu propůjčuje větší míru hrůzy, než jakou se může pyšnit mnoho hororů s nadpřirozenými stvořeními typu upírů nebo vlkodlaků. V záplavě nových hororů, jichž každý rok vychází celá řada, tak „Úsměv“ představuje závan čerstvého vzduchu, zase něco trochu jiného. „Úsměv“ je navzdory názvu jedním z hororů, které působí opravdu děsivě. Nespoléhá se pouze na lekačky, byť ani ty ve filmu nechybí. V první řadě kromě ústřední myšlenky sází na propracovanou atmosféru a síť hrůzy, která se kolem hlavní hrdinky Rose postupně utahuje. Jak ostatně jinak nazvat situaci, v níž Rose čelí smrtelné hrozbě, ale nikdo z jejích nejbližších jí podle všeho nevěří? Filmu to propůjčuje větší zdání realističnosti, neboť málokdo v dnešní době věří v existenci kleteb. O to strašidelnější je vše, co se v něm stane. Děsivost snímku zesiluje i skutečnost, že protivník, s nímž se Rose potýká, dokáže zaujmout různé podoby – podobně jako v hororu „Neutečeš“. Ani Rose ani diváci tak netuší, odkud přijde další nepříjemné překvapení, což je zanechává permanentně napnuté. I další prvky filmu, zejména práce kamery a soundtrack, slouží k posílení jeho atmosféry. Pojetí kamery reflektuje zhoršující se psychický stav hlavní hrdinky, která se ocitá ve stále větším stresu, jak bojuje nejenom o svůj život, ale i příčetnost. Hudba Cristobala Tapia de Veery se do filmu hodí. Byť nejde o soundtrack, který by lidé s velkou pravděpodobností poslouchali samostatně, do „Úsměvu“ zapadne bezchybně. Navzdory povolání hlavní hrdinky se film nezaměřuje primárně na psychologický ponor a studium duševních nemocí, nýbrž na její boj o přežití. To však není nutně na škodu. „Úsměv“ je v prvé řadě horor a byť si s psychologií pohrává, nejde o psychologické drama. Sosie Bacon v hlavní roli vykresluje svou Rose jako na jednu stranu traumatizovanou, na druhou stranu odhodlanou mladou ženu, a díky jejímu výkonu je snadné Rose začít držet palce a zajímat se o to, jak to sní dopadne. Sympatická protagonistka a poutavý děsivý příběh jsou dvě základní ingredience podařených hororů, mezi které „Úsměv“ bezpochyby patří. /70%/ (08.01.2023)

„CO SE STANE, KDYŽ TO VIDÍŠ?“… „USMĚJE SE TO NA MĚ. ALE NENÍ TO PŘÁTELSKEJ ÚSMĚV…“ Tak se nám tady (jim tam) rozmohl takovej nešvar – kdo se začne usmívat jako kretén, tak se brzo zasebevraždí. Sledujeme paní, který začne slušně mrdat v kouli (a víme, že za to zase až tak moc nemůže). Můžu přiznat, že mě to baví! Hlavně ten fór (?) s tím dárkem! Jinak (samozřejmě!) ten koncept je vohranej, ale je tady hodně šílenství (který občas vzbuzuje úsměv), takže projednou… Hlavně kurva netočte dvojku!     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Furt se na mě culí nějakej píčus.  2.) Slíbil jsem starý, že se nezabije.  /// Thx za titule „Petr Zenkl“.                   PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (04.12.2022)

Smile je formou podobný hororu It Follows. Kliatba sa medzi jednotlivými ľuďmi prenáša, film je plný účinných jump scare-ov, ale ťaží aj z nepríjemnej atmosféry či mrazivej hudby a jeho CGI démoni sú zväčša pomerne desiví. Je pravda, že má Smile viacero logických dier, záver mohol byť určite lepší a okrem hlavnej predstaviteľky nebol žiaden herec vo vedľajšej role rovnako výrazný, ale plusy celkovo prevažujú nad mínusmi. (08.10.2022)

Cvokařka Rose (mimochodem hrozně přehrávaná) mě několikrát přiměla k hurónskému řehotu, to když třeba rozcuchaná a s šíleným výrazem každému na potkání líčila, že není blázen, ale že je prokletá a pronásledovaná nějakou entitou. Nebo mi vyloudila na tváři otazník, když loudila na své cvokařce nějaké prášky, jako kdyby si je přitom nemohla sehnat sama. Pokud však ve vašem mozku dobrovolně vypnete centrum analytiky a logiky, nebo pokud ho aspoň zkrouhnete na dejme tomu čtvrtinový výkon, čeká vás nevšední, temná a myslím že na rejžovu celovečerní prvotinu hodně zdařilá horrorová podívaná. Několik slušných lekaček, několik příjemných zamrazení, několik výrazných zapamatováníhodných scén, jako třeba sebevražda střepem, synovcova narozeninová oslava, Rose doma se cvokařkou, bodání pacienta v nemocnici... je toho víc. Po čase zase konečně horror, který nemlátí už stokrát vymlácenou slámu... No, možná mi to místy připomínalo It Follows, ale co už. (18.11.2022)

Po tom, čo sa jej pred očami zabije pacientka s úsmevom na tvári, sa Rose začne obracať život hore nohami. Pred samovraždou jej pacientka povedala, že trpí zvláštnymi vidinami. Krátko po jej smrti Rose zistí, že ju neklamala. Ona sama sa stane obeťou tohto javu a musí zistiť, ako ho prekonať a zostať nažive. - Všeobecne pozitívne reakcie doma aj v zahraničí chápem, ale ja osobne horory, v ktorých je hlavná postava takmer nedotknutelná a jediné, čo ju ohrozuje, sú preludy, skrátka nemám v oblube. Taktiež mi dosť vadil extrémne predvídatelný scenár, pričom dejová linka s mačkou je čistý amatérizmus. Postavy mi okrem klasicky pôsobivej Caitlin Stasey tiež nesadli, takže za mňa výrazné sklamanie, čo je škoda, keďže som tomu dosť veril. Režiséra sa ale v budúcnosti určite vyplatí sledovať, pretože toto nie je zlý horor, len to skrátka režisér vytvoril formou, ktorú ja osobne nepreferujem. Jeho prípadný ďalší kúsok by mohol fungovať omnoho lepšie, pretože talent tam poznať je. (02.11.2022)