Hřbitovní krysy (E02)

O chlup lepší než předchozí epizoda. Díky dobovému prostředí jsou kulisy/kostýmy ještě lepší. Lovecraft-like (nebo Lovecraft-lite) nádech s trochou hmatatelnější nadsázky, zejména díky skvěle zahrané hlavní postavě (Stargate Atlantis anyone?). Bát se nebudete, ale celé to nepůsobí aspoň tak dětinsky a dobře se na to kouká. (26.10.2022)

O fous lepší než předchozí epizoda - protože krysy a lovecraftovské božstvo. Ovšem hlavní hrdina opět nesympatický sobecký idiot. Jo - člověk si alespoň vychutnává co se mu nakonec stane, ale opět docela plochý příběh tak nějak o ničem. Zatím tedy Guillermo dost zklamání - Hodně špatná Ulička přízraků a teď dost průměrné až podprůměrné epizody seriálu na který jsem se dost těšil. Že by nám mistr už zestárl a nápady docházejí? Ano, vím, že režiji má v tomhle případě na svědomí někdo jiný, ale dozor pořád patří del Torovi. (26.10.2022)

Klaustrofobní zážitek s neodolatelně černohumornými momenty, které to celé vlastně dělají ještě realističtější. Nataliho režie se stejně jako v Kostce vyžívá v záběrech na obličeje, především na vytřeštěné oči, a ať původní povídku znáte, nebo ne, vůbec vám nebude vadit, že budete vědět, oč tu kráčí. Je to totiž zábava. A ten (úplný) konec! (06.11.2022)

Když máte rádi Hvězdnou bránu (a v tomto případě Atlantídu), tak musíte být nadšení, když se všemi oblíbený herec, co hraje Rodneye MacKaye, objeví na scéně. A co víc, celý ten děj je tu o něm. O postavě sobeckého vykradače hrobů, co pro kus zlata vleze klidně i do nory. Myš nemyš. Silně klaustrofobní, dobově povedené, atmosferické a na závěr i poměrně brutální a nečekané. (07.11.2022)

"Mrtvým páčí zoubky, šmejdi... krysy v hrobníkovi šmejdí." Vincenzo Natali v roce 1997 geniálně poskládal Kostku (Ernő Rubik a já zdravíme). Bohužel, v roce 2019 jsem ho proklel do desátého kolena, když jsem si kvůli němu šlápnul na hrábě. To bolelo. Tím, jak se letos prohrabal do hrobu (nemyslím filmařského), se v mých očích vrátil na výsluní. Bludiště temných a blátivých krysích tunelů pod hřbitovem, o šířce dvou třetin průměrně baculatého klaustrofobika, jsem si užíval, půlka mumie, nasraně se plazící za zlodějem, měla mé sympatie a krysička XXL byla úplně k sežrání. Čumáček jeden. Zatuchlost hrobů, husina po těle a hororový, lehce mravoučný příběh, a to i při absenci jakékoli kladné postavy, co chtít od noční výpravy na krchov víc? Pět krysích ocásků vykuckávám... (15.11.2022)