Ivan Vasiljevič meňajet professiju
Ivan Vassilyevich Changes His Profession
Ivan Vasilievič mení povolanie
Obsahy(1)
Mladý vynálezce Šurik Timofejev (Alexandr Demjanenko) sestavil fungující stroj času, který spojil jeho byt s 16. stoletím, přesněji s místem, kde pobýval tehdejší krutý vládce Ruska Ivan Hrozný. Zpět do minulosti se dostane důchodce Bunša (Jurij Jakovlev), který se čirou náhodou velkému caru dost podobá. Spolu s ním se do doby vlády nejslavnějšího ruského cara dostává i kapsář Miloslavskij (Leonid Kuravljev). Na jejich místě v současnosti se objeví Ivan Hrozný, který se nenechává přesvědčit, že je v budoucnosti. Porucha stroje času způsobí sérií nečekaných a zajímavých událostí. (NGP)
(více)Videa (1)
Recenze (27)
Z Ruska jsem viděl už hodně filmů, ale snad nikdy žádnou komedii, takže konečně nastal čas to napravit. A dopadlo to celkem dobře. Je to crazy komedie a ne vždy to funguje, ale většinu času jsem se bavil dost dobře, příjemně se mi na to dívalo, nápad to má zajímavý... Možná jen těch písniček mohlo být míň, působily trochu rušivě, ale jinak je to fajn a jsem rád, že tam to vystřídání černobílé kamery za barevnou mělo své opodstatnění. Slabé 4* ()
Původní záměr napsat pouze obsah k filmu byl smeten mojí jednočlennou porotou ze stolu, protože při rychlosti, jakou jsou přidávány obsahy na čsfd k sovětským filmům, by tu můj děj strašil až za půl roku..ale hlavním důvodem budiž to, že zde můžu shrnout krásnyj (rozuměj rudý) život Šurikův tak, jak bych (bohudík?) nemohla v obsahu. Šurik zestárl, nebarví si vlasy, má ženu (kam se poděly krasavice z minulých dílů je, po vzoru Jamese Bonda, neznámo) a svoji všehoschopnost zužitkovává jako vědec (čím jiným by se ve jménu pokroku mohl stát). Co můžu usoudit ze všech 3 filmů od Gajdaje, kde se Šurik objevuje, tak slovo vývoj postavy mu asi nic neříká (což zas tak moc nevadí, protože se to ani neočekává a vzhledem k zdejšímu humoru je lepší věčný packal než špionátor). Operace "Y" je parodií na sebe samu a Šurik byl hlavní postavou, sic trochu utlačovanou, ale snad tomu bylo dobře, protože teprve Kavkazskaya plennitsa, ili Novye priklyucheniya Shurika dokázal, že hodně prostoru Šurikovi škodí. Když totiž dojde na vážnější témata a hrdinství, Šurik nemůžu (při své vy-mazanosti a alkoholismu, hehe) být zachránce v pravém slova smyslu a Gajdajovi nezbude než klouzat mezi ruským kýčem jako bičem a komedií. Ale teprve s Ivan Vasiljevič mění povolání nastoupila výmazová extratřída podobná snad (jen co jsem já ve své mysli vyštrachala) francouzským Návštěvníkům. Šurik je jako postava odsunut do pozadí (stejně už nemá co nabídnout a vypadá nějak sešle) a hlavní zástupný prim hrají lůzři, které dřív ničil pohledem. Jim jsem mohla přát vše nejhorší a nehrozilo mi vytvoření "rodinného" vztahu jak v případě Šůry. (poznámka-zdejší Ivan Hrozný se počítá za lůzra) Když už máme postavy, nechme je čelit snad všemu, co ruská kinematografie zažila, snaživě okopčila nebo sprostě ukradla. (Vrtačka, líbání a odflusování, absurdita odchodu carského vojska, Ivan Hrozný hraje Sergeje Bondarčuka, hrajícího Ivana Hrozného, krásný střih mezi carským dvorem a Šurikovým domem, zloděj drží cigarety Mallboro a zpívá národní píseň, zrychlené sekvence, zpětné přetáčení filmu, házení kaviárem a jeseterem, atd.). Konec vše jistí neb nabírá krutě nereálných až dementních rozsahů..naštěstí jsou ihned jako rudý plevel umořeny, hurá. Avšak byla jsem varována už na začátku, že to bude všehochuťový film..něco jako když si dáte smažený květák s horkou čokoládou a máte pocit, že se z toho nepozvracíte..a to je umění. ()
Geniální, i když ještě o něco geniálnější mi přišla Bulgakovova předloha, u které jsem se nasmál přece jen o trochu víc. Gajdaj ani nemusel předlohu moc aktualizovat, protože v Sovětském svazu se toho mezi 30. a 60. lety mnoho nezměnilo. Kontrast černobílé reality a barevného snu připomene Čaroděje ze země Oz. Kontrast Ivana Hrozného pronášejícího лепота nad panoramatem soudobé Moskvy a товарище Bunšu s Miloslavským v 16. století netřeba komentovat. Tоварищ Šurik naštěstí sestrojil jen машину времени a jinak se ve filmu moc nevyskytuje. Jen pro zajímavost dvě písně, které Ivan Hrozný poslouchá z magnetofonu, jsou: první od Vysockého a druhá Песня про зайцев v podání Jurije Nikulina z Gajdajova staršího filmu Бриллиантовая рука. K сожалению pokud nerozumíte velmi dobře rusky bude váš zážitek z filmu značně ochuzen. ()
Zřejmě nejlepší komedie od Gajdaje, kterou jsem měl dosud možnost vidět. Humor některých sovětských komedií z těch let už zarůstá mechem, tohle ale není ten případ. Demjaněnko v roli bláznivého vynálezce byl skvělý, Jakovlev (car a falešný car) a Karavljov (zloděj) také stáli za to. Opravdu doporučuji! 95% ()
Sovietske komédie boli často na hranici grotesky, ale v tomto prípade sa im podarilo pridať aj vtipné dialógy. Na moje prekvapenie si trochu "kopli" aj do socialistických nešvarov, takže to častokrát pripomínalo satiru. Triky sú dosť archaické a azda všetky české komédie s trikmi z toho obdobia sú precíznejšie spracované, ale v rámci žánru to nie je také podstatné. Mne sa táto rozpustilá komédia páčila. ()
Galerie (32)
Photo © Mokép
Reklama