Jindřich IV. (2. díl) (S01E03)

Richard Eyre and Loki are gods - Part 2. Sledujeme střídání stráží nejen na trůnu, ale především v hlavě mladého zhýralce Toma Hiddlestona, a je to opět podívaná velkolepá. A - jakkoliv jsem se u nich bavil - rozhodně hodnotnější než Avengers z téhož roku:) Jeremy Irons coby zdravím zrazovaný starý král je z rodu nezapomenutelných, a jeho společná scéna s mladým Jindřichem je dokonalost sama. A rytíř Jan Falstaff je zase ukázkou toho, o jaké talenty jsou filmoví diváci ochuzováni, když velcí herci jako Simon Russell Beale hýří svým talentem "jen" na divadelních prknech na druhé straně Kanálu. Takže omyl - až teď k tomu není co víc dodat. Jakpak asi Jindřich V. naložil se svou nově nabytou dospělostí a odpovědností? 90% (03.06.2014)

V podstatě souhlasím s tím, že by tomuto dvoudílu pomohlo sloučení do jednoho filmu. Za mě je tu moc Falstaffa, a málo Hiddlestonea. Obzvláště ale charakterní přerod z bohémského floutka do soustředěného vůdce je ale famózně znázorněn, a poslední desetiminutovka opravdu válí. Jenže to je vše, to co tomu předchází, je opět příliš dlouhé, a zdlouhavé. (23.05.2021)

Po ve všech stránkách takřka dokonalé a svěží jedničce přichází vyčpělé pokračování, ve kterém se důležité události vejdou ani ne do třiceti minut. Hodina a čtvrt uvrhne do letargie, ze které vytrhne scéna, v níž se princ Hal promenáduje pouze v ručníku. Pokud mě v shakespearovské adaptaci v takto dlouhém časovém intervalu zaujme jenom polonahý chlap, je asi něco špatně. Bohudík v poslední půlhodině má Hiddleston šanci se předvést i po stránce herecké a Jeremy Irons zrovna tak. Během několika málo minut předvedou oba pánové emocemi nabitý herecký koncert. Většina filmu se zcela zbytečně zaměřuje na Falstaffa, který už jenom nudí a nemá co nabídnout. Nepřipadá mi to ani příliš logické vzhledem k tomu, že největším vývojem má projít princ Hal. Dělení na dva filmy prostě nebylo nejlepším nápadem. (02.10.2013)

V případě druhé části Jindřicha IV., platí úplně to samé, co v případě té první. Mohl bych tedy celý svůj komentář okopírovat, ale to by se nehodilo - druhá část je totiž vážnější a spíše než vztahu Jindry a Falstaffa věnuje spíše vztahu Jindry a jeho umírajícího otce (Jeremy Irons a Tom Hiddleston jsou ve společné scéně naprosto fenomenální, naprosto dokonalá záležitost). V této části jsou i nějaké ty bitvy (a velmi reálně natočené) a konec je učiněný doják. Herecké výkony, zpracování, to vše je opět naprosto mimořádně a nezapomenutelné. Je naprosto neskutečné, že takový cyklus V kruhu koruny vzniknul, neboť nabízí vskutku jedinečný a nezapomenutelný zážitek. A hlavně je to díl od dílu lepší (ale za to může Shakespeare). 95%. (23.06.2018)

Tentokrát budu nekompromisní a dovolím si dát tři hvězdy. Hlavní problém je očividně už v předloze, která je víceméně epilogem předchozích událostí a rozhodně souhlasím s DaViDem´82, že se tentokrát měli tvůrci vydat cestou seškrtání obou her do jednoho celku a bylo by to úžasné historické drama. Druhá část se soustředí z valné části na Falstaffa, ačkoliv dramatické těžiště leží jinde a jeho příběh je víceméně oddělený od ostatních. Král Jindřich otevřeně přiznává, že jeho vláda probíhala přesně tak, jak začala - v rebelii - a prosí Boha o odpuštění za způsob, jakým se na trůn dostal. Mladého Hala přešel smích, dospěje a definitivně dokazuje, že je víc, než jenom hospodský floutek (víc tentokrát na práci nemá). Král je mrtev, ať žije král. (06.12.2013)