Příběh z Bronxu

Dojemný příběh o zvláštním a nerozlučném přátelství mladíka s mafiánským bossem. Režijní prvotina Roberta De Nira je překvapivou ukázkou vyzrálých režijních schopností. Ačkoliv takový druh snímku přímo svádí k brutálnímu ztvárnění De Niro se nenechal unést a režíruje velmi citlivou formou aniž by diváka nudil. Snímek ve kterém jasně dominuje Chazz Palminteri si rozhodně zaslouží divákovu pozornost. 80% (24.02.2009)

Velice zajímavé mafiánské drama. Film dokáže nejvíce zaujmout skvělým příběhem z drsného prostředí Bronxu, kde hlavní roli hrají rasové neshody. Robert de Niro posbíral společníky z minulých mafiánských filmů a vytvořil svůj vlastní příběh, který je alespoň pro mě mnohem poutavější než třeba "Casino" apod. 75% (14.08.2010)

Jeden z ďalšich, top čestných členov do podkategórie "wise guys in 90s" ktorý síce nemá šmrnc Scorseseho alebo pompéznosť Coppolu, ale De Niro očividne má guráž podporenú jasnou víziou. Vie ako pracovať s atmosférou a jednotlivými postavami, ktorých osudy neostávajú ľahostajnné. Sprvu iba cool gangsterka, ktorá sa neskôr právom stala klasikou. (22.03.2009)

Tak tohle se Robertovi fakt povedlo. Po rezijni strance vyborny, se spoustou dobrejch napadu a i jako herec byl dobrej. Oba herci co hrali Calogera sice nic extra nehrajou, ale byli nadprumerny. Trocku zklamal Chazz Palminteri, chybelo mu charisma, ale po herecky strance v pohode. Jen bylo trochu divny, ze nekoho zastreli nebo zmlati a pak vysvetluje Calogerovi, ze se nema prat. Dej je hodne originalni a zatimco vetsina mafianskejch filmu vypravi o celym zivote gangstera, tak tohle je trochu o necem jinym a mile me to prekvapilo. Taky se povedla hudba, ktera je spravne dobova a film skvele doplnuje. Za ty dve hodiny jsem se vubec nenudil a i kdyz film nema na ty nejvetsi mafianske filmy typu Kmotr, rozhodne se nema De Niro za co stydet. (13.11.2005)

De Nirova prvotina předčila myslím očekávání všech fanoušků tvorby Martina Scorseseho. De Niro mistrovi jistě často hleděl pod prsty a tudíž se Příběh z Bronxu nese v již vyšlápnutých kolejích. Není to ale myšleno v negativním smyslu. Pan De Niro rozehrál vynikající partii, ve které se setkáváme se spoustou vyjímečných postaviček, nechybí oblíbená představovačka Kdo je Kdo. Hudba potěší, stejně jako rolička Joe Pesciho. Pro mě se Příběh z Bronxu řadí jen o něco málo níž než nepřekonatelní Mafiáni. Geniálního žolíka pro svět filmu představuje objevení Chazze Palminteriho. (12.10.2007)