Příběh z Bronxu

De Niro ve své prvotině nikam nespěchá. V uličkách a bytech newyorské chudinské čtvrti Bronxu šedesátých let zatím lidé prožívají nejrůznější příběhy. De Niro vybral ten, který nás zavádí do rodiny autobusáka Lorenza a který vychovává a bezmezně miluje devítiletého Calogera. Právě jemu vražda za bílého dne a „dobrý skutek pro zlého pána“ paradoxně poslouží, aby se dostal pod ochranu místního mafiána Sonnyho. A jeho vliv na mladého hocha sílí. Na De Nirovi je znát, že pečlivě sledoval a poslouchal rady velikánů Leoneho nebo Scorseseho. I když pomalým tempem, přesto předkládá působivý příběh podle divadelní hry Chazze Palminteriho (který výborně ztvárnil Sonnyho), nesoudí, nehodnotí, jen vypráví a sklání poklonu místu, které tak dobře zná. Cením si také toho, že se De Nirův film neroztříštil pod nánosem desítky vedlejších postav (což se u daného žánru poměrně často stává), ale soustředí se výhradně na ústřední trio.. Silné charaktery, slušné dialogy, výborná atmosféra a hudba, skvělí herci, sympatický humor (sázkař-smolař přijde na dostihové závody) i mírná škobrtnutí (místy klišé nebo tu a tam až příliš optimistické vyznění některých scén).. Moc dobré!! (13.01.2012)

Režijní debut Roberta De Nira, který stojí rozhodně za pozornost a nezapře v sobě školu Martina Scorseseho. Mafiánské prostředí ve kterém vyrůstá mladý chlapec a čím dál silněji tíhne ke gangsterskému životu, přičemž se stále víc vzdaluje své rodině a otcovým představám o správné výchově - je zde vystiženo opravdu povedeně. De Niro režíruje jako zkušený mazák a nemá se za co stydět. Naopak. Nabízí podívanou, která zapůsobí, pobaví a poodkryje nám životní styl mafie i trošku jinak, než ho známe z jiných snímků s touto tématikou. Příběh z Bronxu, je pravdivá výpověď Chazze Palminteriho, který napsal předlohu a sám si střihl roli bosse Sonnyho. Film, z jehož některých scén zamrazí, film, který je autentickou podívanou a v jedné scéně vás i rozesměje (to když Sonny uklízí na toaletu jednoho hráče kostek za druhým). Pro mě osobně lepší zážitek, než Scorseseho drsní - Mafiáni. (27.12.2011)

Robert De Niro natočil svoj režijný debut s takou istotou, že by som uveril, že ho natočil možno aj Scorsese. Asi to bude tým, že pri svojich nespočetných úlohách mafiánov hádzal očkom aj pomimo na režisérov a čo to podchytil. Dokáže udržať pozornosť po celý čas, príbeh je zovretý, ako prostredím, tak rovnomerným tempom rozprávania a sugestívnou atmosférou jednej štvrti. Príbeh z Bronxu môže trochu pripomenúť starú klasiku Angels with dirty faces. (03.06.2012)

Velmi pěkný film, který nad ostatními vyniká hlavně silným příběhem a precizní hudbou. Musím říct, že ze songů, které ve filmu zazněly mám radost, protože jsou přesně dle mého gusta. Rovněž však je příběh vysoce poutavý a musím říct, že se ubíral zcela jiným směrem než jsem si troufl očekávat a než už jsem mnohokrát v podobně laděných filmech mě tu smůlu vidět. Robert De Niro ukázel, že není pouze špičkový herec, ale také obstojný režisér. Plný počet nedávám pouze proto, že je film docela dlouhý a v určité fázi ve druhé polovině, to bylo rozvleklé příliš a chvílemi to prostě nebylo ono. A 3* nedávám proto, že zde bylo několik zcela nečekaně vysoce vtipných momentek. Takže bych si svoje hodnocení dovedl představit někde na 4*. P.S. Český dabing není úplně zlý. (19.05.2012)

Celkom dobrý film, ktorý má svoje čaro. Na to, že to bol prvý režisérsky kúsok Roberta De Nira klobúk dolu. A to som sa dozvedel len nedávno, že to režíroval sám. Silný príbeh so skvelými hercami, ale nemôžem si pomôcť - do top gangsterky (Donnie Brasco, Krstný otec, Mafiáni) tomu niečo chýba. Mladí herci ma teda tiež veľmi nepresvedčili, hlavne predstaviteľ hlavnej úlohy a ďalšie mínus za príliš krátky výstup Joea Pesciho. Inak výborný film. A Chazz Palminteri od tohto filmu patrí medzi obľúbených hercov čo stvárňujú mafiánov. (27.01.2015)