Jeho fotr, to je lotr!

Jeho fotr, to je lotr, aneb setkání hereckých legend:) Opálený, až přepálený Dustin Hoffman se setkává s, opět se nehorázně ksichtícím Robertem De Niro:) Jako podporu má s sebou Dustin excentrickou postavu své ženy v podání Barbry Streisand a Robert zase malého Jacka, jež je nekompromisně vychováván v plenkách s vyraženým vzorem CIA:) Jack Barnes svému vnoučkovi dopřává tu nejlepší a nejprofesionálnější výchovu, jakou může člověk jeho formátu dítěti nabídnout:) Zábavných situací i dialogů je zde přemíra, ale ani to a "hvězdné" obsazení nestačí, aby se film vymanil z průměru. (30.01.2012)

Překvapila mě záplava hvězd, protože to není žádné veledílo. A asi ty hvězdy jsou největšími tahouny snímku. V první půli humoru poskrovnu, vesměs trapnosti, co nepobaví. Chvíli jsem s tím bojoval, ale pak se přece jen i něco vtipného našlo. # příběh 6 | hudba 7 | humor 5 | akce 3 | napětí 1 | pustil bych si znova 4 (23.07.2011)

Dustin a Barbra - pro mě magnety jako hrom, ale přesto, že jsem nečekala, že to bude kdovíjaká bžunda.... tak vona to bžunda fakt nebyla. Toaletní epizody, pití mateřského mléka s následným vyprsknutím, výlevy pod vlivem séra pravdy, padání "nevhodných" předmětů do jídla, zaběhlé dítě (i zvíře).... to jsou taková klišé, která už tu byla 100+1x. Prvek hipíkovských rodičů by mi býval byl sympatický, kdyby ale nenesl stopy zoufalé snahy za každou cenu hustě pobavit.... takže jsem se zasmála jen jednou za celý film a to (a neříkám to hrdě) když stará Jebalová - sexuální fyzioterapeutka seniorů řekne svému klientovi: "při té penetraci opatrně, už vám neni 78". A jak říkám, nejsem na to hrdá. (25.06.2005)

Nemám rad onanii (k tomuhle filmu se sexuálně zabarvené slovo v komentáři zvlášť hodí) nad ověřenými hereckými hvězdami, ale Hoffman i de Niro jsou ve svém souboji "hippies vs. gestapo" zkátka dokonalí. Scénář nezklamal a Stiller, ten už to snad ani jinak než vtipně nedokáže. Řekněte sami: Může být špatný film, v němž se láska vyznává pomocí přiznání "chtěl bych ojet tvoji matku." IMHO ne :-) (23.02.2005)

Americké rodinné komedie považuji za úpadkový žánr, ale snímky o Gaylordu Fockerovi jsou světlou vyjímkou. Druhý díl se vydařil ještě o něco lépe než kvalitní Meet the parents. Téma trapasů před rodičy patrnerů, už bylo ve filmech jistě mnohokrát, ale příběhy o Fockerovi v této oblasti vynikají. Snad ještě při žádném filmu jsem necítil takové nepříjemné tlaky v žaludku jako zde. V Gaylordovo kůži bych opravdu nechtěl být ani na piskosekundu. Tvůrcům se zde daří navodit mi opravdu takové pocity zoufalství, které nevmívám kolikrát ani u dobrých hororů. Navíc se charaktery ve dvojce rozrostly o Fockerovi, což je oproti místy suché jedničce jednoznačně pozitivní. škoda jen, že zde více prostoru nedostal Owen Wilson. (27.04.2005)