Kdo s koho

Robert nám společně s Edwardem předhazujou parádní akční loupežnickej thriller, ve kterým je na všem všude trochu špíny. Ano, nevíte čemu a komu věřit a každej si jede na tom svým písečku. Postupem času nám napětí stoupá, tempo se zvyšuje a rivalita nabírá na obrátkách! Tak kdo z koho? Co myslíte? Já bych si vsadil na.... No... Nenechte se připravit o překvapení a pusťte se do toho... Stojí to za to! 75% (28.05.2020)

Vyvedená zlodějíčkovská kriminálka, které vládne duo De Niro a Norton (přece jen Marlon Brando tady vůbec nemusel být a pohled na něj není kdoví jak příjemný). Určitě mi z filmu vždy vytane postava dementního pomocníčka, kterého si jako za své alter ego vybral Edward Norton. PS: Určitě nemusím zmiňovat kdo ze zmiňovaných zlodějíčku koho převeze. 60% (19.06.2007)

Tři herecké generace a rovnou tři špičky. Max (Brando) je starý šéfík, který přináší nápady, Nick (De Niro) vlastní jazzový klub a je profesionální zloděj a k nim přibude Jack (Norton), který při vybrané loupeži bude zařizovat technickou stránku věci. Scénář patří k těm průměrnějším, ovšem díky výborným hereckým výkonům patří mezi ty průměrně lepší. Z filmu čiší pohoda a nenucené tempo vytváří příjemný thriller, který se výborně hodí na sobotní večer. Poctivé filmařské řemeslo. (09.06.2008)

V roku 2001 bol pre mňa Marlon Brando len meno vraj slávneho herca. Nič som s ním dovtedy nevidel.  De Nira som už poznal, ale ešte nie z jeho najväčší periel. Videl som veci ako Frankenstein, Ronin, Přeber si to, Fotr je lotr. Hlavným ťahákom bolo úplne iné meno. Edward Norton. Hviezda filmov Kult hákového kříže, Hráči a predovšetkým Klub rváčů. O to horšie bolo moje sklamanie, keď som musel absolvovať nemastných, neslaných "Dannyho parťákov". Nuda a premrhaný viac generačný mix. (03.04.2023)

"Když se to dá postavit, dá se to i rozebrat." Tak v tom má Nick pravdu. Já o tom tedy nic nevím, ale on se tvářil jako zkušený fyzikální destruktor trezorů, který si nenechá vzít svůj klid. To se mi líbilo, protože ho nerozhodily nově nainstalované kamery, zákeřně vyčkávající infračervené paprsky, mafie ani parťák pochybného původu. Stačilo přeci jen "otevřít dveře, vzít si to a zase je zavřít" a to starou "poctivou" prácičkou, při které nepotřebuje gigabyty dat, blikající světýlka ani superrychlá kola. Já zkrátka nemám nic proti moderním vychytávkám, ale tohle mělo taky své kouzlo, i když to občas mohlo poněkud razantněji sešlápnout plynový pedál. (24.04.2016)