Hořící sníh

Toto sa hodnotí ťažko. Snaha bola, ale film je dosť jednotvárny, pomerne rýchlo začína nudiť, pretože dej je príliš riedky. Zlá kvalita filmu odvysielaná na stv tomu tiež veľmi nepomohla a propagandistické reči idú občas na nervy. Jeden z tých slabších a priemerných ruských filmov, ktoré môžte v pohode vynechať. Lepšia kvalita by možno vylepšila dojem, ale nie oveľa. Videné na STV2 pri príležitosti 70. výročia od ukončenia 2. svetovej vojny. 50%. (21.06.2015)

Mám mnohé sovětské válečné filmy rád, a to především pro jejich ochotu nahlédnout do duše vojáka hlouběji, ne pouze jako na hrdinu, geroje, který někoho miluje a doma na něj čeká rodina. Snad bezprostřednější zkušenost ruská národa s válkou napomáhá přesvědčivějšímu zobrazení, než se povětšinou děje na druhé straně Atlantiku (z ní raději nějaký ten Vietnam). Hořící sníh však proti těmto mým očekáváním plně rozhodně neobstál a nepřirozenému patosu se poddal. Což si opravdu filmaři myslí, že hrdinu filmový divák dokáže zahlédnout jen v tom, kdo je v každé situaci s hlavou vztyčenou na smrt, kdo předsmrtně blouzní po nábojích a medaile pro něj pramálo znamená, kdo vše koná bez jediného náznaku obav ve tváři, spíše s výrazem "jsem odhodlán"? Tito asi ano. A dále... Myslí si i to, že pochopení, jak je ta válka hrozná nám nejlépe zprostředkují tak, že vojáci v zákopech budou mudrovat o kráse mírových časů, že na to mají chuť a náladu po dvou letech prožitých bojů? A k tomu ještě ta scéna s Mužem a Ženou, kteří, posíleni láskou k sobě (a nevyslovené Straně), společně střílí z protitankového děla. Slabé ***. (01.08.2009)

Jedine co bych na filmu pochvalil jsou najezdy nemeckych tanku, dobra vyprava a na stari filmu i velice kvalitni obraz a barvy. V zadnem jinem sovetskem filmu o velke vlastenecke valce jsem ale nevidel tak pateticke neprirozene dialogy jako tady. K tomu ten velitel prochazejici se s komisarem v zakopu jako po zamecke zahrade... Mozna za to muze i velice spatny cesky dabing. (19.12.2007)

Mám rád niektoré staršie sovietske, ale aj novšie ruské vojnové filmy z čias druhej svetovej (napr. Choď a pozeraj sa alebo Brestská pevnosť...). Ale Horiaci sneh? Ďakujem, nech radšej nesneží. Je veľmi poznačený dobovými skresleniami. Najviac ma iritovali debatné krúžky ruských vojakov medzi nápormi nemeckých tankov. To sentimentálne pseudofilozovanie o živote pri kalíšku vody. Film dosť okato hrá na city: jeden vojak sa zdôverí, že sa bude ženiť a vzápätí padne, druhý si posťažuje, že je jediným synom svojej matky a potom s ručných granátom vybehne proti spomínaným tankom, veliteľ má zľutovanie s dezertérmi, atď. O čo viac tu nezáleží na Konkrétnom ľudskom živote, o to viac je oplakávaný. A ešte jedna poznámka na záver k obsahu filmu: neodohráva v Stalingrade, ani na Volge, ale niekoľko desiatok kilometrov pred Stalingradom na rieke Miškova... (01.11.2012)

Nedopusťme, aby se něco podobného opakovalo! Velmi působivý snímek, poměrně naturalisticky zpracován, smutný závěr jen podtrhuje onu hrůzu, kterou museli sovětští (a nejen oni) vojáci projít. Všimněte si, že velitelé jsou všechno mladí kluci (18-27 let) a už musí čelit takovým zkouškám! Ani si nechci představit onu krutou zimu...Dost hrozné scény jsou hned na samém začátku, kdy vojsko pochoduje na frontu...Zmíním-li ještě úplný začátek snímku, tak musím konstatovat dobrou práci tvůrců, neboť nám připravují vhled do zábavy vojáků, když právě není třeba mít zbraň v ruce. Dokážete-li se soustředit a vnímat film s historickým pohledem na problematiku 2. světové války, tak se vám Hořící sníh odmění.....velmi povedený film, zvažoval jsem mezi 4* a 5*. (26.12.2008)