Dospívání po americku

Leovi zkrátka role problémových a rozmazlených floutků dokonale sednou. A již v těchto svých "hubených" a dospívajících letech je v něm znát velký potenciál a ještě z jeho mladistvého pohledu, v něm lze vyčíst jakousi skrytou dospělost a už možná tehdy hereckou vyspělost. A je vskutku vzácné a mimořádné vidět legendárního GauNira:) ve skautském oblečku s čepičkou na hlavě:) Zde jako ukázkový tyran a despota, o jehož herecké excelenci netřeba hovořit. Potěšila mě miniaturní rolička Tobehyo Maguira, na jehož nástup na scénu jsem čekala již od začátku filmu. A vlastně i za to málo díky Leovi, že dokázal pana režiséra přemluvit, aby jeho "kámoše" vzal. (18.09.2011)

Silné devadesátkové drama, které ukázalo geniální herecký trojlístek v té nejčistší podobě (De Niro, Barkin, DiCaprio) a zároveň odvyprávělo dobové drama z padesátých letech, které je navíc založené na skutečných událostech. Není vlastně, co vytknout. Ten vztah mladého floutka DiCapria a jeho násilnického otčíma a alkoholika De Nira byl čisté niterné peklo. Oči jsem mohl vykoukat nad tím, jak DiCaprio si krade film pro sebe a De Niro mu to vrací neméně geniálním herectvím. Jen se připravte na to, že kromě dokonalého herectví je příběh přeci jen dost jednoznačný a nikam se moc neposune. (02.06.2023)

Vyklubat se ze skořápky, postavit se na vlastní nohy a roztáhnout křídla bývá pořádná dřina. To celé bude mít hlavní postava hutně komplikované, jeho matka se vdala a svěřila ho na několik týdnů do péče otčíma. Počáteční výměny jsou celkem pochopitelné a požadavky zcela oprávněné. Ovšem poté se začne projevovat skutečná otčímova povaha, impulzivní primitiv a krutý despota se na uzdě dlouho neudrží a nachystá adolescentovi hodně velké sousto k sežvýkání. Polepši se nebo chcípni. (13.12.2015)

Nad mé očekávání skvělý film, kterému dominují dvě velká herecká esa, mladičký DiCaprio, jenž tu potvrzuje svůj výjimečný talent, a De Niro, který předvádí výkon hodný svého slavného jména a přestože sympatie k jeho postavě jsou během příběhu proměnlivé, stále měl v sobě kouzlo, které mi jakožto divákovi na něj nedalo jednoznačně kladný či záporný pohled. Potěšil mě soundtrack skládající se ze starých dobrých písní, prostředí, v němž se děj odehrává, ale také vylíčení atmosféry doby. Že je film založený na skutečném příběhu, to už jen umocňuje finální dojem. (05.08.2015)

Samozřejmě nemám rád to, čemu se říká "amerikanizace života" nebo schovávání všech kulturních projevů pod jednu zástěru (mohé sice láká se pod ní podívat, ale jiní zase ví, že tam nic neni. Na druhé straně pohled na film jako "Dospívání po americku" je pervertovaný  a nesmyslný. Tohle se může stát kdekoli, mírou je pouze dosažení příslušné míry brutality. Trojúhelníkový půdorys je hodně sevřený: žena je neschopná žít samostatně a když promrká všechny své peníze z prvního manželství, s úlevou vleze do druhého), jejím druhým manželem je psychopat (o kterém se bohužel nedozvíme téměř nic, snad, že to o sobě ví či to tuší, ale považuje to za běžnou realitu jako všichni psychopaté), oba vychovávají kluka, kterému není co závidět, ale má tuhý kořínek. Nakonec dojde k očekávané katarzi a útěku. Jsme opět na zastávce greyhoundů. Je to opravdu konec nebo jen další začátek? (04.03.2023)