Dospívání po americku

Robert De Niro je borec. Že už jsem to říkala? To je jedno, tak to zopakuju. Prostě tenhle pán hrát umí a nemusí se spoléhat jen na svého kámoše Martina Scorseseho. V Dospívání po americku si (zase) vystřihl jednu z těch rolí, kde mu věříte každé slovo, hraje takovýho tyrana rodiny, hajzlíka, kterýmu byste zpočátku nějakou tu facku v obličeji mladého Leonarda DiCapria asi nezazlívali, jenže pak ta agrese přejde do rovin, kde sympatická rozhodně není. Pokud to vezmu trochu z ženského pohledu, tak ač považuju Roberta zvlášť v tomhle období za mimořádně pohlednýho chlapíka (Casino, Nelítostnej souboj, slint, slint), v Dospívání po americku se mu podařilo díky něčemu, co už naprosto překračuje dimenze toho, co obvykle nazýváme hraním, všechny tyhle hezký rysy překonat a nastavit jakýsi pocit, že s tímhle chlapíkem bych fakt nechtěla zajít ani na kafe. Dobře, přestanu se rozplývat nad Bobbym, stejně to už za mě udělala na CSFD řada lidí. Ti samí také často zmiňovali ještě perfektního Leonarda DiCapria a já se k potlesku pro tohoto mladého herce přidávám. Málokdy byl tak fenomenální, ne ani Skrytá identita, ani Titanic, ani Chyť mě, když to dokážeš, z něj nedokázala dostat to, co role mladého Tobyho (pardon Jacka) Wolffa. (05.04.2008)

Vyklubat se ze skořápky, postavit se na vlastní nohy a roztáhnout křídla bývá pořádná dřina. To celé bude mít hlavní postava hutně komplikované, jeho matka se vdala a svěřila ho na několik týdnů do péče otčíma. Počáteční výměny jsou celkem pochopitelné a požadavky zcela oprávněné. Ovšem poté se začne projevovat skutečná otčímova povaha, impulzivní primitiv a krutý despota se na uzdě dlouho neudrží a nachystá adolescentovi hodně velké sousto k sežvýkání. Polepši se nebo chcípni. (13.12.2015)

De Niro je prostě extratřída, ať už hraje kohokoli v čemkoli. V tomto filmu zahrál skvělou zápornou postavu a přes veškeré antipatie, které vzbuzuje, přesto je někde pod povrchem cítit člověk, na kterém se bohužel podepsalo maloměsto se svými hodnotami, které dokáží doslova ubíjet, a tak, ač prvotřídní parchant dusící své blízké, přesto vlastně chudák a oběť, což si ale nedokáže nikdy přiznat. Jen díky De Nirovu hereckému mistrovství to nebyl pouze prvoplánový hajzl a člověk cítí, že kdyby vyrostl jinde, v jiném prostředí a mezi jinými lidmi, mohl by být někým jiným. Možná...a možná také ne. Hajzlem se člověk stává s různých příčin. Leonardo DiCaprio zahrál výborně dospívajícího Tobyho/Jacka, věčně zápasícího se svou do průšvihů ho vrhající povahou, bouřícího se proti otčímovi, maloměstským hodnotám a všemu tomu hnusu kolem sebe, kterému touží uniknout. Velmi dobrý film a pro Lea parádní rozjezd. (24.02.2007)

Pěkný, celkem nijak nevybočující malý film, který však posouvají o třídu výš skvělé herecké výkony snad všech zúčastněných - především pak De Nira, který byl v roli neskutečně sobeckého a krutého "otce" tak přesvědčivý, že vidět ho v tomto filmu poprvé, možná bych k jeho herecké osobnosti získala menší averzi! Moje největší poklona však patří už tehdy úžasnému Leonardu DiCapriovi, který mi svým hereckým uměním opět jednoduše vyrazil dech - tak mladý a už...dokonalý - smekám! (22.02.2007)

Život se s lidmi nemazlí a tento film s dějem zasazeným do padesátých let v Americe, ten je toho jasným důkazem, neb je to autobiografie. A velmi povedená, to se musí nechat. Robert de Niro, fantastický křupan se třemi dětmi na kraji městečka a žena se synem, ti to dají dohromady. Synek Leo, neboli Tobias, ten zkrátka stoupne před kameru a vy nevidíte Di Capria, jen toho dospívajícího Tobiase, kterému už to všechno jde krkem. Velmi dobré. (05.12.2018)