Piargy

Pro mě byl tento film vrcholem Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Doslova jako zjevení! Byl jsem naprosto očarován, uchvácen a vtažen do děje takovým způsobem, jako už hodně dlouho ne. Naposledy na mě podobně zapůsobila estonská temná romance Listopad (2017), která byla pro mě vyvrcholením loňského ročníku Filmovky v UH. Piargy má hodně podobnou duši. Už úvodní záběr na měsíc a krajinu a jak kamera postupně zabírá celou vesnici pod horami je naprosto magický okamžik a já jsem hned věděl, že tohle bude VELKÉ!!! Musím zmínit tři jména. FRANTIŠEK VLÁČIL, JURAJ JAKUBISKO a KAREL KACHYŇA. Tyhle obrovské osobnosti československého filmu jsem cítil v každém záběru Piargy. Alegorie, balada, magický realismus, symbolismus, příchod Antikrista, snový surrealismus a temná romantika. Tímto jazykem k vám film bude promlouvat. ATMOSFÉRA!!! Nejvíce bych film přirovnal ke snímku Drak sa vracia (1967) Eduarda Grečnera. Je v tom hodně podobných elementů. Naprosto unikátní je kamera Petera Bencsíka, který pochopil, jak má k vyprávění přistupovat. Každý záběr, každá kompozice je dechberoucí, v kině jsem zíral s otevřenou hubou! Děj se odehrává v malé zapadlé vesničce v roce 1939 při vzestupu fašizmu a utvoření Slovenského štátu. Hlavní dějová linie spočívá v milostném trojúhelníku hlavních postav, mladých manželů Juliši a Martina a statkářem, který je Martinovým otcem. Víc netřeba prozrazovat, všemu korunuje již zmíněná kamera a černobílý vizuál, evokující zlaté filmy z let šedesátých. Herecké role jsou famózní, strašně mě překvapila Judith Pecháček, po seriálu "Místo zločinu České Budějovice" jsem k její roli přistupoval hodně skepticky. Zde je vidět, jak je režisér důležitý a jak z herců dokáže vydojit maximum. Ivo Trajkov natočil opravdu řemeslně perfektní film. Hudba Kirila Dzajkovskiho zážitek jen a jen umocňuje. Jsem šťastný, že jsou ještě tvůrci, kteří se dokážou přiblížit ke kultovním snímkům z let šedesátých, vyloženě k tvorbě zmíněných tří jmen výše. A já můžu s radostí zvolat : "ČESKOSLOVENSKÝ FILM JE STÁLE NAŽIVU!!!". Po promítání byla debata s herečkou Judith Pecháček (opravdu příjemná a krásná mladá žena) a se scénáristkou Janou Skořepovou. Rozhovor vedl dramaturg České televize Jaroslav Sedláček a hltal jsem každé slovo. Autorem námětu je František Švantner a já už jsem doma! Jeho rukopis je více než jasný. Tak jako třeba v knihách "Nevesta hól´" nebo "V hodině strachu", (podle jeho prózy vznikly i vynikající filmy). Velmi mě zaujal fakt, že filmaři nepoužívali téměř žádné osvětlení a svítili jen lampy a kahany. Je to působivé a realistické, takhle se to dřív také dělalo. Má to neopakovatelné kouzlo a přirozenost. Pak byl prostor i na divácké otázky, nešlo odolat a položil jsem všetečnou otázku, zda se režisér Trajkov nechal inspirovat osobnostmi jako byl Vláčil, Jakubisko a Kachyňa, přičemž jsem vysekl poklonu a dodatek, že mě film svou atmosférou, symbolickými obrazy a magickým realismem tvorbu oněch pánů evokoval. Jaroslav Sedláček byl ohromen a řekl, že tenhle vzkaz určitě vyřídí režisérovi Trajkovovi, přičemž dodal, že by se Trajkov ve společnosti zmíněných pánu cítil přešťastně. To mě hodně potěšilo :). Abych to celkově shrnul, naposledy mě takovým způsobem dostal asi film "Je třeba zabít Sekala" (1998), což už je pěkně dlouhá doba. Pokud budete mít možnost vidět Piargy v kinech, rozhodně neváhejte!!! Tenhle snímek na velkém plátně je naprostý orgasmus!!!! LFŠ UH 2023. (06.08.2023) (méně) (více)