Gattaca

Nízkorozpočtové sofistikované scifi, které doplácí právě na to, jak chce být jiné. Tvůrce Andrew Niccol se vždy jednou za čas objeví ve scifi žánru jako nějaký odštěpek, který nechce mít nic co do činění s bombastickými scifi spektákly a decentně stojí stranou. Není to žádné rebelantství, ale fakt, že Niccol je originální tvůrce, který chce jít svojí cestou, na nikoho se neohlíží a svoje scénáře si zásadně realizuje sám. V tom posledně jmenovaném možná nedělá až tak dobře, ale i když není komerčním tahounem, jeho scifi své fanoušky mají. To je případ filmu s podivným názvem Gattaca, nesázejícího na efekty a efektní podívanou, ale na invenční vyprávění osudu mladíka Vincenta, který je posledním zplozeným člověkem přirozenou cestou, a tedy mimo dosah genetických inženýrů. Podle zřízení je Vincent brán za nedokonalého člověka a uklízí v centru zvaném Gattaca určeném pro pěstování dokonalých lidí. Nebyl by to film, aby se zápletka kolem Vincenta nerozprostřela dramatickým způsobem a on se podvodem nedostal do jiné úrovně, což má za následek, že film se rozběhne. Jenže on se vlastně nerozběhne tak, jak by se dalo čekat. O nějakém dynamickém a akčním spádu nemůže být řeč, efekty jsou opravdu za pusu a Niccol neumí akci. Naopak plusem je talentovaný Ethan Hawke, Niccol, který se s chabým rozpočtem pustil do náročného žánru a poměrně originálně vystavěný scénář, který kdyby dostal k realizaci někdo režijně "výživnější", určitě by vzniklo jedno z nejzajímavějších děl v oblasti sofistikované scifi. Takhle film bojuje s tím, jak ho vůbec dotočit a v příštím záběru, pokud možno, neimprovizovat nad docházejícími finančními prostředky. Nad mírně zabitou invencí nelze také až tolik plesat. 60% (27.06.2012)

Tak koukám, že právě píšu svůj tisící komentář, takže se budu snažit o něco alespoň trochu smysluplného-) Gattaca je fajn sci-fi, má velmi originální příběh, skvělé herce a podmanivou atmosféru, která od začátku chytne za pačesy a jen tak nepustí. Ale není to žádná revoluční vize budoucnosti ve stylu Umělé inteligence nebo 12 opic, mnohem více se zde pracuje s postavami a jejich vztahy a skutečné sci-fi prvky se objevují spíše na pozadí příběhu, i když jsou jeho hlavní podstatou a záchytným bodem. Vlastně celý film utáhne hlavní myšlenka dokonalých a geneticky vytvářených lidí, s níž si Niccol náramně pohrál a připravil pro žánrové fandy 100 minut neopakovatelné a nápadité zábavy, která má mnohem větší půvab, než světelné meče nebo válčící roboti. Všechno pak podtrhuje ústřední herecké trio, které nemohlo být vybráno lépe (i ta Uma tu vypadá zatraceně dobře). Snímek si zřejmě vyžádá druhou projekci, takže hodnocení je pouze předběžné. (07.02.2013)

První slovo, které mě k tomuto filmu napadá, je originální - teď myslím námět. Společnost rozdělena na dokonalé a nedokonalé lidi, přičemž pokud jste jedním z nedokonalých, nemáte šanci (pokud nebudete podvádět) se stát jedním z dokonalých… Druhé slovo, které mě v souvislosti s tímto snímkem napadá, je komorní. Protože komorní sci-fi, bez použití nějakých větších efektů (prakticky vše, co vidíme z "ne tak vzdálené budoucnosti", jak nám na začátku řekne sám film, je jen start raketoplánu) jsem zřejmě ještě neviděl. A třetí slovo, které chtě nechtě musím v souvislosti s tímto snímkem použít, je zklamání. Opravdu jsem od filmu čekal víc a speciálně s takovouhle zápletkou a obsazením. Všichni herci odvedli dobrou práci, to beru, ale myslím, že pod vedením někoho jiného (a teď nechci nijak Niccola shazovat, přeci jen, debut to je pěkný) by Gattaca mohla být Blade Runnerem této generace. Škoda, že tomu tak není… 70 %. (03.08.2011)

GATTACA, název složený ze zkratek základních nukleových bází je více než příhodný. Biologie, a především ta molekulární se vyvíjí neuvěřitelnou rychlostí a tento film by v budoucnu nemusel být daleko od pravdy. Sice by ještě musel pokročit výzkum kooperace různých genů, aby se, jako zde, dala určovat povaha budoucího subjektu, ale i to se jeví velmi reálně. Právě pro lety do vesmíru by mohli být tito "superlidé" značnou výhodou. Ale, myslím, že společnost na něco takového zatím není a ani dlouho nebude připravena a etické hledisko celé věci by bylo pro lidstvo nepřijatelné. Tohle už se však netýká samotného komentáře k filmu, jako spíše dlouhých, nekončících polemik, které se vedou a vésti budou. Po dějové stránce je snímek velmi zajímavý právě proto, že se nesoustředí ani tak na biologické detaily a akční scény, jako na psychiku hlavních postav a dává divákovi možnost udělat si vlastní názor na věc. Herecké výkony byly více než sympatické a uvěřitelné. (24.11.2008)

Mistrovské dílo, které mi nepochopitelně dlouho unikalo. Naprosto minimalistický film, který se vyznačuje především pečlivou režií. Andrew Niccol dokáže budovat napětí stejně jako Hitchcock. Zasazení do nepříliš vzdálené budoucnosti evokuje cyberpunkový příběh, čemuž by odpovídalo i to, že film se zaměřuje především na vykreslení chodu společnosti. Důvod cesty na Titan je zcela nedůležitý. Tématem snímku je eugenika. Hlavní hrdina je narozdíl od cyberpunkových děl poměrně jednoznačně vykreslený - je to charakterově naprosto ideální člověk, bez jediné chybičky. To je možná jediná věc, která mi na filmu vadila. Mám radši, když mají hrdinové nějakou temnou stránku. Ale co už. Vizuální stránka je působivá, záběry na futuristické budovy (postavené v 50. letech) zalité zlatou barvou vyvolávají jakýsi dojem nostalgie. Tato falešná nostalgie se odráží i na mnoha dalších prvcích filmu, než jen architektuře. Jazykem Gattaky je esperanto, klavírista hraje upravenou Schubertovu skladbu, automobily pochází z 60. let... Výborný je ten plakát s točitým schodištěm připomínajícím šroubovici DNA. (15.06.2010)