Gattaca

V jistém ohledu velmi vizionářský film - nepochybuji o tom, že to, co bylo v r. 1997 vnímáno jako sci-fi (rodiče si dopředu navolí vlastnosti svého dítěte, které jim "vyrobí" in vitro lékaři na přání), bude jednou realitou. Pro zainteresovaného člověka s určitými znalostmi o dědičnosti však film hodně zjednodušuje, a především výrazně upozaďuje vliv výchovy, zatímco přehnaně zdůrazňuje vliv genů, o kterých ještě věda v r. 1997 neměla současné poznatky. Tehdy krásná 27 letá Uma Thurman pro mě byla hlavní předností snímku, který mi jinak celý přijde jako takový dozvuk genetického optimismu 90. let, se všemi těmi naklonovanými ovcemi Dolly a podobnými kulturními ikonami. Dost možná je to film, který výrazně zpropagoval depilaci tělesného ochlupení u mužů, která ještě v 80. letech byla nemyslitelná :) Celkově slabší 4*. (18.04.2011)

Velmi příjemné překvapení. Upřímně jsem měl z filmu strach. Sci-fi film bez akce zní strašlivě, ale ono je to nakonec velmi krásný a produktivní film, který se doslova vzdal efektů a dopadlo to více než skvěle. Perfektní herci, zajímavá a originální myšlenka mě nutila s napětím sledovat až do konce. 75% (04.04.2014)

Další z neradostných vizí o tom, kam až může vědecký pokrok lidstvo dovést, je výborně zpracovaná a zahraná. Zaobírá se pouze psychikou člověka, neodklání se k žádným technickým vynálezům ani ničemu podobnému, co obvykle ve sci-fi vídáme, a i když je to vlastně jen další film o touze a odhodlání, dokáže zapůsobit. (22.11.2007)

Není nad to narodit se pěkně postaru i když to nese jistá genetická rizika. Na postavě Vincenta se mi líbila nezlomná vůle překonat všechny překážky, které ho předurčily k životu invalidy s brzkým datem konce. Tady je vidět, že ne všem předpovědím alá vědecky podloženým se dá věřit a když se opravdu chce, tak cesta ke hvězdám je otevřená. (29.09.2013)

Lze bez hi-tech zbraní, futuro dopravních prostředků, zpomalených záběrů a celkově bez jakéhokoliv náznaku budoucnosti (krom úvodního titulku), natočit kvalitní sci-fi? Andrew Niccol dokázal, že lze! Celý film postavil na - na první pohled silně utopické - vizi světa, ve kterém se lidé dělí na geneticky dokonalé a... genetický odpad. Utopie je to však do té doby, než se nad poselstvním snímku zamyslí každý rozumnější divák a chtě nechctě uzná, že k čelnímu střetu s tímto problémem může opravdu časem dojít. Niccol však diváka svou apokalyptickou vizí nestraší (jak to rádi jeho kolegové ze sci-fi vod dělají), ale předkládá ji jako holý fakt, který musí divák pro hru přijmout. Proto se Niccol vystříhal všech efektních, ale pozornost odvádějících, hračiček zmíněných na začátku. Že jsme přece jenom trošku dál v čase naznačí Niccol jenom díky strohým faktům, jako že se létá na kdejaké planety a jejich měsíce. No, vstupní turntiket do Gattacy lze ještě brát v potaz. Díky kameře Slawomira Idziaka, který s nezdravě žlutým filtrem snímá jak interiéry, tak exteriéry, ve kterých se odehrává děj, se Niccolovi podařilo navodit tu atmosféru, kterou každý divák od žánrového snímku očekává. Ladný hereceký sprint Ethana Hawka, kterému na paty šlape Jude Law a taky v malinké roličce Xander Berkeley (doktor), je tak impozantní, že o to více zamrzí nesmělé klopýtání Umy Thurman kdesi vzadu. Ač Gattaca nemá v ruce trumfy, kterými by oslnila, tak přesto je to film, na který se jen tak lehce nezapomíná. Což při absenci je při absenci nabušených vizuálních efektů téměř až nadlidský výkon. (12.06.2005)