Gattaca

Velice podařený příspěvek Andrewa Niccola do šuplíku inteligentních filmů vědecko-fantastického žánru. Kvalitní sci-fi s vynikajícím Ethanem Hawkem, neméně dobrým Jude Lawem a s nádhernou Umou Thurman v pozadí. Gattaca stojí rozhodně za zhlédnutí a stojí za to o ní popřemýšlet, protože i když ji nehodnotím maximálně - její myšlenka pětihvězdičková je. (30.10.2013)

Scénář: Andrew Niccol .. Možná, že se budu opakovat, ale guru filmové satiry mne ani potřetí (ze tří jeho filmů) nezklamal ba naopak, velmi příjemně překvapil. Tentokrát si vzal do parády DNA a genetické odlišnosti a vytvořil sofistikovanou komorní sci-fi o zapovězeném životě mezi gen-elitou - o zapovězeném snu, na který nelze za daných předpokladů dosáhnout .. ovšem to by musela jít zlomit lidská vůle a naděje. Krása! Atmosféra snímku je velmi prokreslená, režie nepoužívá rozmáchlých gest, vše je umírněné, zato intenzivnější, plné emocí, budované na dalším z propracovaných scénářů, jaké si Niccol sám píše. „Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat, co on zkřivil?" Kazatel 7,13. (17.10.2006)

Při 28. odběru v Niccolově laboratoři klinické biochemie a hematologie jsem si začal říkat, jestli by nebylo jednodušší, aby zaměstnanci Gattacy nechávali na vstupním turniketu slipy a kalhotky.. Nikterak okázalý „futuretro“ styl mě bavil, ale, odpusťte mi ten invalidní přístup, kde byla mezi peelingy nahého E.Hawkea nějaká převratná myšlenka? Vždyť dramat o síle vůle a moci touhy těch, jenž neměli původ, zdraví, štěstí, příležitost, důvěru a bůhví co ještě, jsou natočeny tucty a tady mi ten sci-fi háv, pro samotné sdělení (ve stylu Bradburyho) ani ne moc důležitý, proklouzával mezi prsty. Pokud však nosná myšlenka byla ta, že si pravák nedrží ptáka levačkou, beru svá slova zpět. Vždyť kde by byla lidská dokonalost a nezlomná vůle bez důvtipu... (14.04.2016)

Nemám příliš v lásce Sci-Fi, připadá mi, že si její autorři strašlivě ulehčují práci, když si vymyslí prostředí, postavy, situace a problém - a pak to skvěle všechno vyřeší. Ale tohle je opravdu něco jiného a povedeného. Problém oprávněnosti, účelnosti a vůbec akceptovatelnosti genetického inženýrství je problémem z tohoto našeho světa. Vylučme se života náhodu, všechno přesně spočítejme - a když se nám to podaří, zajistíme si nehynoucí nudu. Ale ono se nám stejně nepodaří. (03.04.2010)

Jasný důkaz toho, že kvalitní sci-fi s přesahem se dá natočit bez megalomanských rozpočtů utápějících převážnou část peněz do triků, ale stačí taková „maličkost“. Silná myšlenka, následně umně přetavená v kvalitní scénář (razící navíc heslo: "nejlepší scénář pro film je takový, který si napíšeš sám"), to vše navíc jdoucí "ruku v ruce" s hutně vystavenou atmosférou. Upřímně řečeno, zdejší nastavená vize budoucnosti nahání hrůzu už pouze při prvotním zamyšlení se (nad důsledky). A je to o to horší, že v současné době pohrávání si s klonováním, (kdy navíc nezůstává u samotné myšlenky), ale světlo světa spatřují ovečka Dolly…..je tento snímek aktuálnější než v době svého vzniku. Upřímně mě děsí současný trend snahy (touhy) po dokonalosti za každou CENU. Vždyť krása spočívá právě a jenom v nedokonalosti a odchylkách. Kdoví, jak by dopadla Cindy Crawford nebýt jejího pověstného znaménka. Na druhou stranu, představa 7miliard dokonalých Sparťanů………ale NE, mně by ty „nedokonalý“ sešívky scházely. V neposlední řadě, krása a kouzlo spočívá právě v okamžicích, kdy např. „nedokonalý“ Liberečáci přejedou jak zamrzlej rybník „dokonalé“ Sparťany. Byť přiznávám, nekouká se na to zrovna dvakrát příjemně :o) Konec blbostí….Gattaca, to je především silná myšlenka, skličující (spalující) atmosféra (navíc umocněna hudbou M. Nymana), silné ústřední trio E.Hawke-U.Thurman-J.Law a nad tím vším dohlíží velmi jistá režie A.Niccola. Pro mě osobně (společně s Blade Runnerem R. Scotta a snímkem Solaris A.Tarkovskij(e) je právě Gattaca třetím do party na pomyslnou bednu žánru (komorní) sci-fi. P.s. Gattaca je snímek, kde vše působí tak sterilně a neosobně, (přičemž ani na okamžik nepochybuju o tom, že právě tohoto chtěl A. Niccol dosáhnout), nicméně nenechte se mýlit, je to právě a pouze neobyčejná LIDSKOST a zejména NADĚJE, které tento snímek nejvíce charakterizují a povyšují nad běžný rámec žánru. 95% s dovětkem: tomu říkám režijní debut jako řemen a že nešlo pouze o labutí píseň a štastnou souhru náhod dokazoval Andrew v každém následujícím snímku. Velká škoda (alespoň co se mě týče) těch poměrně dlouhých pauz mezi jednotlivými snímky a s tím souvisejícím menším počtem filmových zářezů. Na druhou stranu, na nevšední zážitky se oplatí si počkat........ (21.10.2011)