Bernský zázrak

Skvěle natočený film o tom, jak se Německo složitě vyrovnávalo s těžkou situací po druhé světové válce. A jak poprvé od války zažilo okamžik nějakého pocitu vítězství. Ve filmu se objevuje několik dějových linií, hlavní jsou dvě: z pohledu malého chlapce sledujeme, jak se vyrovnává rodina s příchodem otce, který se vrací po mnoha letech strávených v sovětském zajetí a není tak úplně v pohodě. A kromě toho je tu ten národní zázrak - mistrovství ve fotbale: věc, která ne Němce tehdy působila asi jako naše hokejové vítězství v roce 1969. Film samozřejmě hlavně emotivně působí na Němce, ale i já ač Němec nejsem (a nijak zvlášť po tom netoužím), jsem si tenhle film celkem užil. (23.04.2005)

Všechno se prakticky odehrává mimoděk bez, na pozadí doznívají neblahé důsledky 2. sv. v., expanduje vliv komunismu, k tomu se odehrává mistrovství světa ve fotbale, z něhož sledujeme jen útržky, přestože má své důležité zastoupení, a do toho všeho sledujeme rodinu, do které se všechny tyto události promítají, ale sama o sobě není nijak výrazná. To ale neznamená, že by se film na nic pořádně nesoustředil a svou kvalitu tak tříštil, naopak - všechny dějové linky dohromady tvoří ucelenou mozaiku, která je tak silnější jako celek než jako jednotlivé části... (25.12.2015)

Domnívala jsem se, že přechytralí sportovní novináři a veřejnost jsou českou specialitou, ale ono je to zjevně všude stejné. Přejděme ale ke snímku samotnému. Nenechte se zmást závažností tématu, jakým je válečné trauma. Bernský zázrak má jediný cíl a to, aby byl milý. Zpočátku sice sledujeme od první chvíle komediální taškařici žurnalisty a jeho neplánované svatební cesty na ms ve fotbale a do toho rodinné dusno s otcem navrátivším se z války. Velmi brzo však lze odhadnout, že veškeré dění směřuje ke šťastnému konci. Propojení německého fotbalového zázraku s vyrovnáváním se s následky války pochopitelně má smysl, působí však ve výsledku docela rozpačitě. Kdyby zůstalo jen o dovedení obou linek k "vítězství", neztratil by film nic ze svého kouzla. Tvůrci se však rozhodli příběhy násilně propojit, v závěru tak dochází k nadměrnému kupení náhod a hladina cukru šplhá strmě vzhůru. (07.06.2014)

Kdybych byl fotbalový fanda, přihodil bych určitě ještě jednu hvězdičku, jenže tím vážně nejsem. Popularitě Bernského zázraku v Německu celkem rozumím, protože je to takový milý, lehce kýčovitý snímek, který hladí, fouká bolístky a přitom se zároveň tváří, že otevírá a řeší závažné problémy, jako je válečné trauma navrátilce ze sovětského zajetí. Jenže ten film je přeslazený a svým vyústěním banální. Je prostě mělký, hezky učesaný, dobře se na něj kouká, ale to je tak všechno. Celkový dojem: 45 %. (10.07.2016)

Každý národ má nějaký ten svůj zázrak, který rádo prezentuje dál. Pro Čechy to bylo Nagano, pro Američany olympiáda v Lake Placid, kde jejich tým hokejistů-studentů porazil neporazitelný Sovětský svaz a odnesl si zlato. Pro Němce je zas takovýmto osobním vítězsvím mistrovství světa ve fotbale těsně po válce. Film ale trochu netradičně nesleduje v hlavní linii tým, ale chlapce, kterému se jeho otec, německý voják, vrací po válce ze zajetí v Sovětském vztahu. Jenže malý Matthias už má náhradního otce, který je právě členem národního německého mužstva... co dodat? Myslím, že nemusíte bát Němci, abyste si tenhle film užili, protože některé okamžiky jsou natočeny fakt skvěle. A kdo ví. Třeba se i my za dvacet let dočkáme zfilmovaného Nagana. (23.05.2006)