Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je léto roku 1954 a Sovětský svaz pouští ze zajetí německé vojáky, kteří bojovali v 2. světové válce. Je mezi nimi i Richard, otec plachého jedenáctiletého Matthiase, který žije s matkou, sestrou a bratrem v západoněmeckém hornickém městě. Chlapec se upíná k náhradnímu otci, jímž je místní fotbalový hráč Helmut Rahn, který Matthiase "adoptoval" jako svého maskota. Otcův návrat domů po třinácti letech zkomplikuje život rodiny, která se s jeho ztrátou už vyrovnala. Richard, zlomený a odcizený lety zajetí, se jen s obtížemi přizpůsobuje svému okolí. Navíc považuje fotbal za nesmysl a nechápe synovu touhu účastnit se Světového poháru ve švýcarském Bernu, jen proto, že v německém týmu hraje jeho idol Helmut. Chlapcova vášeň pro hru a bojový duch však způsobí malý zázrak - probudí v otcově srdci znovu chuť žít... Film režíroval někdejší fotbalista Sönke Wortmann, který příběhu vtiskl věrohodnou atmosféru. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (35)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Kdeže jsou ty časy, kdy jelo Německo na světový šampionát jako outsider a Maďaři naopak patřili k největším favoritům. Od té doby sice u uplynula spousta času, ale i tak se nabízí otázka, co udělali soudruzi v Uhrách špatně. Wortmannovi se podařilo výborně skloubit německý sportovní zázrak s rodinným dramatem, které vychází z trauamat II. světové války. Tohle umí Němci asi nejlépe na světě. Otci, který se vrací z dlouhéhé sovětského zajetí, jsem jeho roli bez problémů uvěřil, ačkoliv se v podání jeho představitele zdánlivě nejedná o žádný zázrak. Problém jsem neměl ani s ostatními herci a scénami, ať už se jednalo o představitele Helmuta Rahna, Sepa Herbergera resp. o momenty z plácků či opravdového hřiště. Finálový zápas patřil k nejlépe podaným sportovním utkáním v historii filmu a jak nikde bylo vidět, že režisér fotbal dlouho hrál, má ho rád a rozumí mu. Tak si říkám, kdy se my dočkáme svého filmového Nagana, Bělehradu anebo i Itálie 1934, Chile 1962 či slavného vítězství nad SSSR na hokejovém MS v roce 1969. Velkých sportovních příběhů máme dost. 80% ()

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Každý národ má nějaký ten svůj zázrak, který rádo prezentuje dál. Pro Čechy to bylo Nagano, pro Američany olympiáda v Lake Placid, kde jejich tým hokejistů-studentů porazil neporazitelný Sovětský svaz a odnesl si zlato. Pro Němce je zas takovýmto osobním vítězsvím mistrovství světa ve fotbale těsně po válce. Film ale trochu netradičně nesleduje v hlavní linii tým, ale chlapce, kterému se jeho otec, německý voják, vrací po válce ze zajetí v Sovětském vztahu. Jenže malý Matthias už má náhradního otce, který je právě členem národního německého mužstva... co dodat? Myslím, že nemusíte bát Němci, abyste si tenhle film užili, protože některé okamžiky jsou natočeny fakt skvěle. A kdo ví. Třeba se i my za dvacet let dočkáme zfilmovaného Nagana. ()

Reklama

Pítrs85 

všechny recenze uživatele

V čase fotbalovýho bláznění jsem si pustil tento jedenáct let starej snímek o tom, kterak to ti kluci ušatí germánští nandali nabušeným Maďarům (ne, nedělám si prdel, oni v tej době fakt váleli) a kterak jeden malej skopčáček ke štěstí a k tatínkovi, co ho z lágru pustili, přišel. Scenérie i dobové zápasy natočeny pěkně, jinak patos nad patos, inu jak už to v obdobných filmech bývá (pokud nenesou visačku Made in UK). ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Zázrakem je aktuálních 71% pro tento film. Fakt nechápu... 1) Rozblemptaně nepřesvědčivý vztah malého kluka k otci, který se vrátil z ruského zajetí, překoná naivně a kýčovitě zpracované vítězství mužstva západního Německa na fotbalovém mistrovství světa (samo o sobě nesporně zajímavé), aby se divákovi dostalo třešničky na dortu - schematicky a nudně zpracovaného vztahu mezi nadšeným sportovním novinářem a jeho mladou ženou. 2) Podobné filmy se ve své době pyšnily značkou Hergestellt in der DDR. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Kdybych byl fotbalový fanda, přihodil bych určitě ještě jednu hvězdičku, jenže tím vážně nejsem. Popularitě Bernského zázraku v Německu celkem rozumím, protože je to takový milý, lehce kýčovitý snímek, který hladí, fouká bolístky a přitom se zároveň tváří, že otevírá a řeší závažné problémy, jako je válečné trauma navrátilce ze sovětského zajetí. Jenže ten film je přeslazený a svým vyústěním banální. Je prostě mělký, hezky učesaný, dobře se na něj kouká, ale to je tak všechno. Celkový dojem: 45 %. ()

Galerie (50)

Zajímavosti (2)

  • Ve filmu se několikrát mihne muž se šroubovatelnými kolíčky do kopaček. Je to Adolf Dassler, zakladatel firmy Adidas. Trenér ho několikrát i přímo oslovuje „Adi“. O bratrů Dasslerových pojednávají filmy jako Adidas versus Puma (2016) nebo Rivalové navždy - bitva o tenisky (2015). (Likan7)
  • Snímek získal v roce 2004 německou cenu Lola pro nejlepší hraný film roku. (Indyi)

Reklama

Reklama