Volba zbraní

Montand, Depardieu, Deneuve, Galabru, a přesto je to hovadina! Tedy, námět by ušel, ale atmosféra tohohle filmu není ani surovosyrová, ani žádná. Připomíná to komisaře Moulina, hodně se tam děje, a filmu chybí opravdu pozitivní hrdina (Montand to není). Není to napínavé. No zkrátka tenhle film do staré fr. školy řadit nebudu. (12.10.2019)

Tyhle starý francouzský kriminálky já hodně můžu a tohle má asi všechno, co od takovýho filmu očekávám. Film teda trvá přes 2 hodiny a v závěru mi to přišlo dost natahovaný a překombinovaný, ale nenudil jsem se. A za vidění to stojí už jenom kvůli tomu, jakej výkon tady předvádí Gérard Depardieu. On má na kontě hromadu skvělejch rolí, ale tohle je asi jeho nejlepší výkon, co jsem zatim měl možnost vidět. A i když tady hrajou vedle něho další herecký esa, tak on je dokázal všechny strčit do kapsy a celej film ukrad pro sebe. Yves Montand a Catherine Deneuve si odehráli to svoje, zaujal mě pak ještě Michel Galabru, kterýho jsem znal do teď jenom z komedií. Vážnou roli ale zvládnul zahrát taky. Akorát ten jeho naivní pokus o zatčení byl spíš nechtěně komickej a hodil by se asi líp do Četníka ze St. Tropez. (10.03.2024)

Ve filmu se sešly hned tři hvězdy francouzské kinematografie a z celého snímku jsou cítit ambice natočit působivý kriminální thriller v duchu těch nejlepších tradic francouzské filmové kriminálky. Úvod spojený s nástupem nevypočitatelného uprchlého zločince Mickeyho v podání živočišně hrajícího Gérarda Depardieu jakožto příslušníka nové generace galerky nespojené s pravidly starého podsvětí (jsme svědky zbytečné brutální vraždy dvou policistů) je nadějný a vypadá to na návrat k drsné škole 70. let. Jenže brzy se do filmu vloudí falešné tóny sentimentu, podivná psychologie postav a nepřesvědčivá společenská kritika v podání ambiciózního policejního důstojníka a dobrý dojem je ten tam. O chování některých filmových postav mohu prohlásit, že s ním nesouhlasím, tady finálnímu konání Montanda s Depardiem spíš lidsky nerozumím... Celkový dojem: 55 %. (18.11.2013)

Asi po hodine ma tento film o veľkých citoch, veľkých stratách a veľkých zločinoch prestával baviť. Bolo to už len čakanie na to, kedy sa aj pre toho nesympatického zlodejíčka a vraha konečne ujde nejaká guľka a prestane roznášať nešťastie a smrť všade, kam len vstúpi. Určite ma pri tom nerozcitlivie, že aj surový vrah má nejaké city, nejakú dcéru, ku ktorej cíti skutočnú lásku. No a tá práca polície by si zaslúžila kaliho medailu za sfušované akcie a vyšetrovanie. Dobrá filmarina, ale príliš dlhý film. (08.07.2019)

Svůj komentář bych strukturoval jako znevažující plagiát komentáře Enšpígla, který k plagiátorskému znevážení přímo vybízí svým exaltovaným stylem. „Něco tak osudově nudného už sem dlouho neviděl, ach ne tak strašně krutý a přitom tak strašně nudný na vnímání, těžce, skutečně velmi těžce mě tenhle film nudil, některé scény mi srdíčko málem zastavily na pěkně dlouhou dobu, jindy mi bylo zase do pláče...podobné filmy se dneska naštěstí už netočí, filmy při kterých nudou skoro nedýcháte, pláčete pláčem a umíráte smrtí… obrovský podíl na mém neskutečně slabém prožitku mají všichni, ale především neuvěřitelný suchar Corneau, který mě svým "fatalismem" málem fatálně umučil...“ , aneb vše má dvě stránky, pro někoho to může být vrchol blaha sledovat tenhle film, pro někoho vrchol utrpení. Jsou filmy, při kterých čas nevnímáte, a máte pocit, že letí a pak naopak jsou filmy, při kterých těžce supíte a říkáte si, že čas se hrozně vleče a přemýšlíte o tom, že se vším seknete... tohle byl pro mě druhý případ. Jediným světlým bodem této těžké suchařiny, při které sem strávil dvě hodiny (které ale byly jedny z nejdelších, co sem zažil), je Gerard Depardieu, který tuto hrůzu činí alespoň malinko snesitelnou. Potom je tam ještě jeden pěkný záběr u moře na pláži s rozbouřenými vlnami. Ale kdyby šel vrátit čas, tak si tuto ukázku francouzské drsné kriminální školy nechám ujít. Neustále natahované nic, příšerní herci ve vedlejších rolích v tuctových reáliích. Z ústřední trojice, jediný, kdo měl co hrát, byl GD, krásná CD tam spíše jen statovala a YM jen dosluhoval a také neměl příliš co hrát, jejich lovestory nepůsobila moc věrohodně. Celkově absolutně šedivý průměr, který byl ale tak zdlouhavý a nezáživný, až mě vážně strašně zprudil, a to tak, že mě donutil napsat tento zpruzelý komentář, fuj. Na závěr musím dát opět za pravdu Enšpíglovi, když píše, že na Volbu zbraní jen tak nezapomenete… ano nezapomenu, ale pokusím se. (16.05.2011)