Otec a otec

Druhé společné dílo komediální dvojice Pierre Richard a Gérard Depardieu pod taktovkou Francise Vebera zaútočilo na moji bránici ještě o chlup více než předchozí snímek Kopyto. Opět jednoduchá zápletka dotažená k dokonalosti výběrem hlavních představitelů, kteří tento lehce kriminální příběh doslova táhnou, neskutečně to mezi nimi jiskří a hází jeden vtipný dialog za druhým. Moje hodnocení 80%. (08.12.2016)

Průměrná francouzská komedie, která stojí jen na kontrastujících hereckých výkonech nesmělého, věčně deprimovaného Pierra Richarda a svérázného, sebevědomého Gérarda Depardieua. Ovšem děj jen tak pomalu ubíhá za příjemné hudby Vladimíra Cosmy, že na jednou divák kouká, že je už konec filmu. [4233. hodnocení, 139. komentář, 77%] (10.08.2021)

V 70. a 80. letech se u nás hodně chodilo na Pierra Richarda. Člověk si tady připadal jako blázen, a tenhle každým coulem sympatický kudrnáč mu dodával uklidňující pocit, že i v daleké Francii je na tom někdo podobně. A k tomu ještě dokázal člověka slušně rozesmát, což se cení vždycky. Z jednoho i druhého důvodu vidím proto tyhle filmy jako nadčasové. Pamětník je zároveň taky rád lehce nadhodnotí, a to bez přílišných výčitek svědomí - nostalgie mu už takto velí. Otec a otec možná není úplně nejlepším filmem Velkého blondýna, ale já ho mám nejradši. Vzpomínka na skvělý rok 1986 (osmnáct je vám holt jen jednou), na návštěvu krnovského kina s přáteli (dávno zmizelými v propasti času), a konečně na samotný film (myslím, že je fakt dobrý) - to všechno dělá svoje. [Dokonce si dodnes pamatuju na předfilm: Byl o Haileyově kometě. Zpívali tam něco jako "blíží se kometa, bude konec světa". Moc pěkné představení to bylo léta onoho, jen co je pravda.] (01.05.2007)

"My jsme tvůj otec." Má-li matka za manžela ňoumu, tak do pátrání po synovi vyšle dva falešný otce. To dá rozum. Neřízená střela Pignon a ranař Lucas jsou na tuto práci ideální dvojka. Pignon problém způsobí a Lucas ho vyřeší. Tak to mám rád. Lucase bych bral za otce radši, ale Pignon je borec. Jeho konzumace kravaty neměla chybu, pokusy o pláč byly dokonalý a suverénní hlavička zmetkovi mě rozsekala. Tohle prostě v osmdesátkách Francouzi uměli. (26.12.2021)

Já budu zde stručný, mám rád především P. R. a na neobvyklé spojení s G. D. jsem se docela těšil. Naproti klasickým Richardovým filmům postrádá tento opravdový humor. Něco málo se tam nachází, ale spojení tvrďáka a blba prostě nefunguje. Celý děj je chabý a vidím to spíše jako pokus dát dva vynikající francouzské herce 80. let dohromady. A ono to úplně nešlape. Ve filmu se navíc objevují první náznaky toho, jak Francie vypadala a že to nebyl úplně hezký pohled. Zkrátka šlo o lepší průměr, který zachraňoval především Pierre Richard. (02.12.2017)