Cyrano z Bergeracu

Asi nejlepší filmový Cyrano, jakého jsem kdy viděl. Zde se snoubí poetika s dramatičností, hudbou, verši a vůbec vším. Za hřích stojí i český dabing. Donutil si vychutnává texty s grácií, stejně tak, jak Gerard Depardieu odhazuje svůj širák. A když se na konci den zešeřil, zemřel ten fanfarón, co vlastně chtěl jen žít, s .... čistým štítem. Jen doplním, že Vincent Perez, coby Cyranův sok, vlastně chráněnec, byl perfektní. Asi jeho nejlepší role (minimálně z těch historicko-dobrodružných). (04.01.2014)

Film, kvůli němuž jsem se chtěla naučit po češtině nejsladšímu a nejkrásnějšímu jazyku – francouzštině, což se mi částečně podařilo, a teď se bohužel daří zapomínat. To ale neplatí o skvělé adaptaci s úžasným Gérardem Depardieu v hlavní roli, kterou si často připomínám filmem samotným i předlohou a na kterou zapomenout nelze. Vypomohu si slovy Roxane, neboť říkají vše: Ah! qu'il est beau, qu'il a d'esprit, et que je l'aime! (10.04.2004)

Často filmované i divadelně uváděné vlastně silně tendenční Rostandovo drama se v tomto případě dočkalo špičkové, nezapomenutelné filmové podoby. Ponechávajíc původní divadelní východiska, dává režie filmu osobitý, mimořádně silný náboj, jehož korunou je jeden z nejlepších Depardieuových výkonů. Určitě jde o jednu ze špičkových, ne-li vůbec nejlepší filmovou podobu volné féérie o životě pozoruhodného Gaskoňce (Cyrano je historickou postavou francouzských dějin XVII. století). Často vidět znamená v tomto případě hodně moc se těšit a pak - při zhlížení- si ještě více užívat. Právem. (20.04.2008)

Výborná výpravná filmová adaptace klasického střihu s dobrým spádem a rytmem. Pět hvězdiček si u Cyrana ale i tentokrát nechám až na záznam divadelního přenosu z Anglie, kdy Cyrana nepřekonatelně ztvárnil Derek Jacobi a kongeniálně ho nadaboval Miroslav Moravec. Viděl jsem to někdy koncem 80. let a od té doby marně čekám, zda to Česká televize ze svého archivu někdy opráší. Pokud mě paměť nezklame, byl to skvost, jaký se povede jen zcela výjimečně a jehož laťku ani tato verze nedokázala překonat. (11.11.2022)

Gerard Depardiu, jedna z posledních stále dosti hrajících legend fr. filmu. Cyrano z Begeracu, klasický kus, který i na našich jevištích s oblibou stále nastudovávají různé divadelní spolky. Tahle hra patří mezi ty divadelní hry, které se řadí mezi velké. Pro film není většina divadelních her psána a je to vždy znát. Nicméně hlavní je charakteristika postav, jejich projevy, proto také v každé generaci se najdou diváci, které tyhle klasické kusy zaujmou. A zajímavé na nich je právě to, že jsou o člověku a mezilidských vztazích na řadu způsobů. Pokud má některý z dnešních dramatiků pocit, že na trhu dramatického umění je velká mezera, tak může sednou a napsat něco lepšího. Ale to se neděje. Ale může se to stát. To se vyloučit nedá. K samotnému zpracování - zaujme to asi nejvíc toho, kdo tuhle hru nezná, ale nic revolučního to není. Nejlepší je, aspoň pro mě, vzít si nějakou divadelní hru, a přečíst si ji sám. A těch skvělých her zase není tolik. (19.09.2010)