Danton

Hodně "upovídaný" a místy trochu zdlouhavý snímek, na němž je patrné, že se jedná o divadelní adaptaci a na jevišti to musela být ještě daleko působivější podívaná. Přesto se podle mého názoru jedná o historicky věrné ztvárnění vnitřních bojů během Velké francouzské revoluce s důležitou výpovědní hodnotou. Gérard Depardieu zde navíc exceluje v jedné ze svých nejlepších rolí! (04.09.2011)

----- "Revoluce je jako Saturn. Požírá své vlastní děti." ----- Revoluce je jako Saturn a drama "Danton" je jako epizoda ... jako výrazný, leč ne zcela srozumitelný výřez velkého, impozantního obrazu. Jako detail, pro který nevnímáte celou kompozici a nemůžete tudíž obsáhnout všechny souvislosti. Děj je maličko rozvleklý a zahleděný do sebe - přesvědčený o své důležitosti zcela samozřejmě předpokládá, že každý potencionální divák dopodrobna zná celou neveselou historii Velké francouzské revoluce. Pokud se chcete dozvědět víc, vřele doporučuju čtyřdílný koprodukční seriál "Francouzská revoluce" z roku 1989. Není sice úplně dokonalý, ale mapuje povstání od samotných počátků - od čistých ideálů a nadějných vyhlídek až do velice výmluvného, hořkého a nadmíru krvavého konce. P.S.: "Výbor pro veřejné blaho" ... "Výbor pro veřejnou bezpečnost" - můj Bože, jak vznešené názvy ! Pod jejich záštitou vám projde prakticky všechno - pokud se nacházíte ve správný čas na (v novodobých dějinách pak především VE) "správné" straně. Kolikrát už se historie zopakovala ?!? Jenomže co je to platné, když jsme nepoučitelní ... nejspíš to máme v genech. (07.03.2016)

Vynikající snímek prodchnutý ponurou atmosférou, výborně vystihující dobu v níž se odehrává. Nad celým příběhem visí neustálá hrozba blížícího se neodvratného konce. V mrazivé závěrečné scéně, kdy si Angela Winkler coby Lucille Duplesissová uvazuje pod guillotinou kolem krku červenou šňůru pláště, jako by předjímala svoji vlastní blížící se záhubu... (23.06.2007)

Veľká francúzska revolúcia, jej pôvodcovia ale i obete. Režisér Andzej Wajda majstrovsky zachytil nepokojnú revolučnú dobu bez toho, aby sa stal film veľkolepou historickou epopejou. Skôr sa sústreďuje na súboj dvoch mužov "otcov revolécie", každý uznávajúci svoje ideály v podaní Gérarda Depardieua (nominácia na Cézara a Cena amerických filmových kritikov) a menej známeho Wojciecha Pszoniaka v úlohe Maximiliána Robespierra (jeho cesta pod gilotínu nasledovala 114 dní po Dantonovi), ktorý sa svoje úlohy zhostil snáď ešte lepšie, pričom má snímka značne inscenačný ráz. Silno spracovaný je či už Dantonov posledný veľký prejav, tak aj následná veľmi chladná poprava. Wajda získal za réžiu niekoľko významných ocenení, okrem iného aj Cézara a nomináciu v kategórii najlepší film. Nakrúcanie začalo až po štvorročných prieťahoch spôsobených politickou situáciou v Poľsku, za kameru sa potom postavil Slovák Igor Luther. (23.02.2008)

V jistých snímcích, zvláště životopisných, pan Depardieu předvádí neuvěřitelně nepoměrný her.výkon k svému talentu.!!! Robespierre je zde strašlivý-fyzicky i duševně, obrovské chodící zlo s temným závojem všudypřítomného strachu a hudba jen doplňuje onu atmosféru. Wajda opět dokazuje, že je velmi kvalitním autorem, jenž dokáže na plátně znázornit i nejhlubší myšlenky.. "Pro blaho vlasti nemůžeme být podlí a nemůžeme si dovolit býti spravedliví..!" (07.12.2009)