Krysy z temnot

„Považte, lidé, kteří žijí v zemi... – to jsou pohádky pro děti.“ Tak tohle je pro změnu krásná, skoro až satirická pohádka vhodná bez potíží i pro dospělé! Pominu-li některé filmy s Funèsem viděné v dětství v rodinném kruhu, byly pak Krysy z temnot před necelými třemi roky mým prvním cíleným setkáním s francouzskou komedií (byť mi v rámci Challenge Tour tenkrát paradoxně reprezentovaly Belgii). Neznal jsem nikoho z tvůrců (dnes již pro mě hodně zvučných jmen), zaujala mě obrovská nápaditost, originalita, hravost i tematicky menší podobnost s československým filmem ze stejného roku Jak utopit doktora Mráčka či zajímavě skrytý politický podtext (dobová politická situace se mimochodem zajímavě odrazila na obou fantasy komediích ze dvou politicky rozdílných krajin). Dneska jsem „Krysy“ viděl potřetí a přihazuji jim defiinitivně pátou hvězdičku. S odstupem času jsem si ještě více užil krásně rozvrstvené gagy, nápady a několik skvěle propojených zápletek (v případě té „podzemní“ i pěkné historické či literární odkazy) a to od úvodních titulků přes tajuplné odhalování záhadných zmizení i objevování, až po krásné završení v závěru. Mým osobním TOP favoritem ve filmografii Tcherniy, Goscinnyho, Serraulta a Galabruho je sice o dva roky starší Doživotní renta, ale úžasní Gaspárové nebo-li Krysy podzemí mohou bez problémů hned za ní následovat. Dokonce jsem po čase přijal za svou i tu zápletku s odjezdem na dovolenou (jak si jí pan inspektor nemůže dopřát a jeho rodinka čeká neustále v autě), kterou jsem dříve vyhodnotil jako hodnou spíše průměrného rodinného filmu. Takže coby vzorný protestující se okamžitě pustím do práce a jdu šlapat a zpívat s cílem nabíjení elektřiny v podzemních prostorách! Nebo si alespoň půjdu zahrát v noci s komorní kapelou toho Schuberta. Když už nám chamtivý ministr vše vzal, alespoň ta hudba nám zůstala... :o) 95% (poprvé viděno v rámci Challenge Tour 2018: 30 dní se světovou kinematografií) (28.10.2020)

Velmi zdařilá komedie z nejlepší francouzské éry tohoto žánru. Noiret, Depardieu, Serrault..., všichni jsou zde krásně mlaďoučcí. Příjemné je, že základní myšlenka je o něčem víc, než že někdo někam spadne nebo se netradičně rozčiluje, i to, že se tvůrcům podařilo vyhnout trapnostem při všech těch originálních až zběsilých nápadech. (06.12.2009)

"V té přilbě nerozumím, co říkáte." Autory scénáře jsou René Goscinny a Pierre Tchernia (ten se chopil i režie), kteří vytvářeli i scénáře k animovaným Asterixům a Lucky Lukům. Krysy byli už jejich druhý celovečerní film po Le Viager, který měl víceméně podobné obsazení. Tchernia vlastně obsadil některé své staré kamarády z komediální skupiny Roberta Dhéryho Les Branquignols (Serrault, Carmet, "svinskej polda" Jacques Legras) a spřízněné duše (Galabru, Noiret a Serraultův kamarád Depardieu). Asi se při natáčení bavili, aspoň já to tak cítím. Teď nevím, kdo se mi vlastně líbil nejvíc. Michel Serrault je ve vynikající formě a je jen škoda, že u nás s ním neznáme zas až tolik komedií. Michel Galabru a Soběslav Sejk v českém znění se zase jednou vyřádili ("Tentokrát už to bude opravdu jenom pět minut."). Philippa Noireta mám taky rád, ale byl jsem zvědavý, jak zapadne mezi tu sehranou skupinku komiků a povedlo se mu to na jedničku. Na druhou stranu nechápu opravdu minimum prostoru pro Jeana Carmeta. Ale stejně je to francouzská komedie, která si zaslouží pět hvězdiček. (12.05.2007)

Paríž sa masívne prebudováva. Nostalgia minulých čias ustupuje predstavám súčasných architektov. Všetko pod staviteľskou taktovkou ministra s vodcovskými sklonmi, ktorý nepripúšťa výnimku z jeho megalomanských staviteľských predstáv. Po úvodnom rozjazde nasleduje sympaticky pôsobiace upozornenie na potrebu vzdoru voči podobným šialeným plánom. Samotné spracovanie revolty už príliš humorné nie je, patrí k komediálnemu priemeru francúzskych filmov so sociálno-kritickým podtextom. Vtipné sú úvodné titulky a záver v znamení vytvorenia si súkromnej dočasnej autonómnej zóny ticha, pohody a hudby. Verejný priestor podzemnej revolty zabral mainstream, ako temer vždy. Tu má podobu stavebných mechanizmov, patriacich vládou dotovaným firmám. Pozn.: Obdobná situácia, ktorú neveselo predpovedá úvod filmu pre Paríž fakticky postihla Bratislavu v uplynulých desaťročiach. Množstvo technických a kultúrnych pamiatok bolo nenávratne zničených alebo necitlivo prerobených a tisícky stromov vyrúbaných. Zmizlo veľa zákutí tvoriacich génia loci (ducha miesta). Všetko v záujme vybudovania centier obchodu, administrácie a zábavy (hotely). Miesta kam môžu aj chudáci, či nižšie sociálne situovaní tak rapídne ubúdajú v prospech boháčov. Odpor je len slabučký a miestami zvláštne kompromisný (súhlas ochranárov s vyrúbaním stromov na nábreží Dunaja). (02.04.2014)

Klasická francúzska komédia. Michel Galabru ako hrdý francúzsky komisár je výborný, ale ja mám rád na tomto filme atmosféru podzemia ( nemecký vojak, ktorý ani nevie že skončila vojna , únosy ľudí do elektrárne, ) Môj obľúbený P.Noiret ako šlachtic je fantastický. Nesmiem zabudnúť ani na mladého G.Deperdieuva. Bláznivý minister v prepadnutom ministerstve, ktorý odmieta opustiť "loď" je karikatúrou aj našich politikov. A M.Serrault je herec skvostný, utvrdil som sa v tom po filme "klietka pre bláznov" (26.09.2006)