Je t'aime moi non plus

Milý film, který během let ztratil hodně ze své provokativnosti, ale něco si přece jen ponechal. Holka, co vypadá jako kluk, se zamiluje do hezouna, co je na kluky a jezdí s fešným závozníkemm ve sklápěcím náklaďáku plným odpadků, a hezoun se kupodivu zamiluje do ní, když je tak klučičí, ale sex jim nejde, protože je to přece jen holka, kdo se mu v posteli nabízí, a ne skutečnej kluk s pindíkem, ale to by to nebyla správná holka, aby si neporadila, takže se svine tak šikovně do klubíčka, že vypadá zase úplně jako kluk a mezi nohy jí není vidět, a tož si ten hezkej kluk už dá říct a šoupne jí ho tam, jako kdyby opravdu klukem byla, trrrrh! ... a ona řve a řve a řve bolestí, nádhera, říkám vám, a časem se jí to i zalíbí (takové jsou všechny, říkal... kdo? Mozart? Tinto Brass? jinej prasák?), ale s tím stejně nic nepořídí, protože by s hezounem chtěla zůstat natrvalo, ale to on ne, on je přece řádně homosexuálně přelétavej, ale zas ne tolik, a vrátí se k svýmu bejvalýmu klukovi-závozníkovi, co celou tu dobu tak strašně žárlil, že tu holku, co vypadá jako kluk, málem udusil igelitovým pytlíkem. A to je, děti, konec, běžte spinkat a žádné neplechy pod peřinou. Nezapomenutelný biák. Plnej krásných odpadků. ... Ostatně, není námět od Borise Viana? Možná se pletu. (18.03.2008)

Je t'aime moi non plus je film surový a zároveň syrový. Neočekávejte políbení růžovými křidélky Amorovými. Neočekávejte zasněnou atmosféru lásky. Zamilovaný pohled stíhá facka, po koitu následuje zhnusení. Láska je ve filmu odhalena jako lživá praktika aplikovaná jen za cílem získání převahy. Odpadová politika výrobců zamilovaných psaníček, jež se filmem kompostuje pod nánosy ztracených iluzí a snů, které pukly dřív, než mohly probudit v člověku nějakou naději. Krásný film o ošklivých věcech. (14.09.2012)

Obsahuje análny spoiler! Tak najprv som vo filme márne hľadal zápletku, žáner alebo herectvo. A keď niečo z toho čiastočne prišlo, žiaden pokrok v porovnaní s tým štylizovaným ničím, ktoré tomu predchádzalo, sa nekonal. V konečnom dôsledku ide len o odpoveď na otázku ako si jeden teplý smetiar môže udržať vzťah s plochou barmankou a v pätách s druhým teplým smetiarom. Odpoveďou je ritná deflorácia. 2* za zopár pekných scén, ale Truffaut to nebol. (19.03.2013)

,,Mysli si, že jsem kluk." Joe si to myslel a Jane rychle pochopila, že naučit se análnímu sexu nebude žádná procházka růžovým sadem. Zprvu to působilo mrazivě, ke konci už vesele, když stále utíkali... Počáteční příjemné erotické jiskření nahradí sexuální scény, které však mají zvláštní kouzlo. Od polovinu filmu pak sledujeme rozklížený trojúhelník, kdy Jane a Joe jsou více nazí, než oblečení a kdy Joe se snaží přesvědčit sám sebe, že možná není gay... Jane měla velice hezký obličej, anorektické tělo ovšem přímo děsilo. Chápu však, že do filmu bylo žádoucí - z Jane se tak mohl stát Johnny. Dnešní akční diváky snímek zřejmě naprosto mine. V podvědomí jsem si vzpomněl na o 2 roky starší film Buzíci (snad kvůli Depardiemu), i když tam fungoval trojúhelník naprosto jinak. (20.12.2013)

Z běžného tradování i zkušeností z okolí mi je známo, že muž obvykle projevuje žárlivost často už ve chvíli, kdy jeho manželka začne pouze trochu aktivněji myslet na jiného... To zřejmě nebyl případ Serge Gainsbourga, který si svou ženu natáčí v celé řadě naturalistických "šukaček" s cizím chlapem přímo do filmu. Tento film, poté co jsem na něj narazil na Netflixu, jsem měl v hledáčku právě díky Gainsbourgovi v pozici režiséra – když vidím, že režíruje zajímavá osobnost jiné umělecké profese, skoro vždy se ve mě probudí zvědavost a tak jsem doufal, že Serge coby slavný skladatel a šansoniér stvoří zajímavý počin, nejlépe i plný stejně zajímavé hudby. Což o to, hudba zde pěkná byla, jenže v jádru šlo o vesměs jednu instrumentální skladbu pouštěnou dokola, poetická kamera v exteriérech se mi hodně líbila, začátek vypadající na road movie mě navnadil a na první třetinu se i přes částečné nesympatie k postavám za mě určitě dalo v pohodě dívat. Pak se z toho ale čím dál víc vyvíjelo ubíjející pseudo-porno plné otravně hysterických sexuálních scén. Jistý příběh se tu odehrál, ale v tom podání, které se mu dostalo, plus v té konstelaci pro mě nesympatických postav, mi byl totálně ukradený. Ale tak aspoň už vím, kde se v Sergeho dceři Charlotte G., přitom v civilních rozhovorech velmi sympatické osůbce, bere ta síla a odvaha hrát tak šíleně vyšinuté postavy ve všech těch Antikristech a Nymfomankách Larse von Triera a spol. Geny se prostě nezapřou. :o) [35%] (19.08.2023)