Teletubbies

Malým dětem jistě stačí ke spokojenosti cokoli, co se hýbe a vydává zvuky, ale proč jim proboha nabízet něco co jim nic nedá. Děti vnímají vše kolem sebe a učí se to napodobovat. Byl bych nerad, kdybych jednou vešel do místnosti, kde by čtyřleté dítě běhalo dokolečka a dokola vyřvávalo své jméno. Stejnou potěchu budou mít třeba z Doraemona, kde mohou pochytit jak řeč, tak některé základní poučky o životě. 28 minut tohohle je vymývačka mozku jak pro děti, tak pro dospělé. Takže jako jeden z mnoha, co nybl zhypnotizován ódou na blbost, musím dát spokojeně zasloužený odpad :-) (12.02.2008)

Direktní zlo. Epizody Houbičky, Baterky a Louže: Cílová skupina, pro niž má být tento pořad vedle kojení a spánku hlavní pravidelností každodenního rytmu, se u televize má učit např. broukat - to je kromě tulení jediná dovednost, v níž Po funguje jako přímý vzor. Jinak "Telkobaculáčci" s ničím nezačnou sami, vše se učí definovat ze své matrix. Žijí v prázdné krajině, jíž dominuje stožár s magickým větrníkem a ve všem se řídí pokyny všudypřítomných sluchátek. Na bříšku mají obrazovky. Ninadel má bohužel nejspíš pravdu. Zbývá dodat, že potenciál tohoto přelomového globálního výchovného nástroje velmi dobře pochopila slovenská "Jojka", v jejíž verzi Telebaculáčci zdraví zásadně "ajój". (01.06.2013)

Teleblbbíes čtveřice nadržených bisexuálních mimozemšťanů Gipsy Absintíka, Shorty Grioťáčka, Kaká Tequilky, která si ráda hraje s koulema, a největšího wacky Purple Drunkyho. Všichni spolu zažívají krásné chvilky v Drinky-pub-by-landu, tento seriál je mezníkem pro všechny abstinující dospělé, kteří jsou právě na odvykací kůře, aby jim pomohly s koordinací chůze a dialýzou ledvin. 5 % za to, že to můžu okomentovat. (22.02.2009)

Zásadním problémem téhle neskutečné pitomosti je doměnka tvůrců, že děti jsou blbí dospělí. Ve spojení s celkovým úpadkem současné popkulturní tvorby pak vzniká cosi, co uráží rozum a vkus dospělých a ty děti - co na to děti (?) - ty to řeknou jednou, až budou větší - svým chováním, svými názory, svými postoji... Předpokládám, že celou tuhle generaci (a nejen tvůrců ;-) pošlou do hajzlu... Jen se obávám, že to bude hodně >bohužel< ... - - - P.S. Kdesi jsem zase četl nějaké omluvné bláboly typu "...je to pořad pro batolata..." !!! No, divím se, že ne pro kojence - a tak si tak říkám - A CO SE MAJÍ BATOLATA CO DÍVAT NA DEBILNÍ TELEVIZI? A jen jsem se utvrdil v názoru, že tenhle pořad je zrůdnost, mající jediný cíl - vychovávat další a další konzumenty televizní zábavy (a potažmo - nebo možná hlavně! - příjemce televizní reklamy!) už od nejútlejšího věku! Předpokládám, že nějací marketingoví zmrdi brzo příjdou s pořady, ovlivňujícími plod v těle matky... - - - P.P.S. A tak v důsledku asi mají z těchhle sraček největší radost pedofilové. Nejspíš to budou i jejich tvůrci... ;-) (21.08.2006)

Teletubbies nepovažujem za rozprávku. Je to skôr vzdelávací program. Je to však určené pre tie najmenšie dvoj- až troj-ročné deti. Takže je samozrejmé, že to nie je pre dospelých a tí by to (až na výnimky) ani nepozerali. Ako väčšina vecí, pod ktorými je podpísaná BBC sú Teletubbies urobené účelne a na úrovni. Tentoraz je tá úroveň určená pre malé deti. A účelné je teda aj poskakovanie a opakovanie. To je totiž to, čo je pre malé deti prirodzené. Tvorbe postavičiek predchádzali 2-ročné prípravy a sledovanie správania detí a toho ako sa učia. Tomu je prispôsobené všetko od farieb a hudby až po slovný a pohybový prejav. A malo by to byť o tom, čo deti zaujíma. Tvorcovia podľa vlastných slov pri výrobe pozorovali reakcie detí, ktoré sledovali Teletubbies, aby sa uistili, či to urobili dobre. Svojim spôsobom boli deti spolutvorcami Teletubbies a zrejme preto sú medzi nimi také populárne. Otázkou zostáva, či lokalizované verzie (slovenská a česká) dabingové firmy nejakým spôsobom konzultovali s logopédmi. Isté je však to, že práve opakovanie jednoduchých, pre nás dospelých prihlúplych, fráz je to čo deti ovplyvňuje. Ako ste sa učili rozprávať vy? Opakovaním! Samozrejme, že vychovávať majú v prvom rade rodičia, a nie TV ako "odkladací priestor", ale napríklad farby sa dajú učiť aj na "barevních pitomcích". Hodnotenie 5 si to možno nezaslúži, ale nedávam ho za seba, ale za svoju dcéru, ktorej sa to veľmi páči a trochu tým vyrovnávam nepriazeň dospelých. Apropo aj vďaka Teletubbies sa moja dcéra naučila vyslovovať jednu z najťažších hlások - L. Vďaka Ti Lála. Už nevie povedať len asi najťažšie - R. Takže ak niekde dávajú TeRetubbies, v ktorom vystupuje Rára, dajte mi vedieť. PS: Ja považujem Pokémonov za ďaleko škodlivejších a "kartóny" typu Tom a Jerry, kde je jediným zmyslom rozbiť druhému hlavu kladivom by som dieťaťu nikdy nedovolil pozerať. Nech žijú staré dobré rozprávky. (09.10.2003)