Jean od Floretty

Zub času si sice patřičně (nebo spíše nepatřičně) zahlodal na vizáži Yvese Montanda a odsoudil ho do role dědka, ale to nic nezměnilo na jeho sugestivním výkonu. Montand jako svině byl tak přesvědčivý, že bych mu nejraději nakopala pozadí. A Depardieu zvládl na jedničku s hvězdičkou svého zarputilého bojovníka za své právo zůstat na vysněném místě. A k tomu všemu kamera, která se laskavě rozhlíží i po těch nejhnusněji strmých kopcích a dodává divákovi naději, že by je snad i vyběhl bez zadýchání. (28.04.2012)

Občas se budím v noci ze sna při hrůzné představě, že bych se musel živit fyzickou prací. A neuklidnilo by mne ani to, že bych měl statistické údaje o počasí v kapse, protože jsem stejně naivní jako Jean. I já bych totiž zbaštil Ugolinovi jeho falešný úsměv a při únavných výpravách za vodou bych si nevšiml kudly ve svých zádech. Jenže Jean je na rozdíl ode mne plný optimismu, který je krásně nakažlivý a který ostře kontrastuje s jeho osudem. Bez odhalení rodinných vztahů ve druhém dílu to zase nijak zvlášť silné drámo není. A hodně mne zklamala scéna ve vesnici, ve které se Jean naprosto neadekvátně rozčiluje na vesničany, které potkal poprvé, což jsem nucen považovat za špatnou práci střihače, který mi nějaký předchozí konflikt musel ušmiknout. (05.05.2013)

Na jedné straně venkovská tradice, strach, lhostejnost, touha po poli karafiátů a rozmnožení rodinného majetku, na druhé straně králíci, tykve a hrbatý idealista z města, jenž věří v pokrok a Boží Prozřetelnost. A z toho všeho je namíchán výtečný snímek, který končí jaksi velkopátečně, tragédií, vítězstvím lidské malosti a lakomství, bez otevřených vrátek pro lepší zítřky. Bude teprve na Manoně od pramene, aby se věci později daly do pořádku. Film by bez svého pokračování zůstal nedopovězený, přeci však stojí od kousek (kousíček) nad ním, neboť je syrovější, nezneskutečněný romantikou. O Dépardieuovu hereckém výkonu ani nemluvě... vím, že to je srovnávání hrušek s jablky, ale ani půvab Emmanuelle Béartové jako lepé Manony se mu nevyrovná. (07.07.2008)

Mám rád tieto rodinné ságy so silnými postavami.Najsilnejšou postavou je pracovitý a vzdelaný hrbáč, ktorého dokonale stvárnil G. Depardieu. Videl som s ním už mnoho filmov, ale toto je jedna z jeho najlepších, najsympatickejších a najvďačnejších postáv. Jeho pracovitosť a túžba po obyčajnej letnej búrke ma občas dojímala. Skvelé na filme je, že Depardieu má rovnako zdatného protivníka - D. Auteuila a ani ostatné postavy herecky nezaostávajú. Skvelý príbeh, výborná atmosféra a pokračovanie filmu - Mamon od pramene, je len o kúsok slabšie, ale ako celok je to úžasný a silný príbeh. 100%. (23.01.2016)

Rozhodně lepší než Tatínkova sláva, nicméně jsme se s manželkou nemohli zbavit dojmu, že ačkoli je zde vyprávěn dramatický příběh vraždy, nenávisti a posedlosti získáním vody, styl vyprávění je stále idylický a jaksi nezúčastněný jako v Tatínkově slávě. Kromě toho mi dojem kazilo nelogické chování postav. Jean by si za své vyběhnutí k místu exploze bezesporu zasloužil Darwinovu cenu. A opravdu by mě zajímalo, zda by někdo – jinde než ve francouzském románu – uvolňoval jím ucpaný pramen, pokud by se důkladně nepřesvědčil, že jeho bývalý majitelé odešli. (27.04.2017)