KOndoMEDIE

Kondomedie se opírá do "problematiky" homosexuálu na pracovišti. Na mnoho místech velice vtipná, ale často situaci nedotáhne až do krajnosti a poslušně se vrací zpět do normálu, aby neurazila většinového diváka. Konec je pak z pohledu první poloviny zklamání, kdy se všechno zvrtne do průměrné romantické komedie. Viva buzerobijci. (14.09.2008)

"Jsem v penzi a moc zábavy si neužiju. Hodí se mi každý nezaměstnaný sebevrah." Kdybych měl někdy práci, kterou bych miloval, tak bych taky mohl být gay. A to přesně do chvíle, kdy by mi vedení na hlavu nasadilo růžovej kondom a poslalo mě do průvodu exhibicionistů. To bych se hned přiznal k heterosexualitě, osouložil bych slečnu Bertrandovou a šel bych si se Santinim zahrát ragby. Slušňák Pignon na tohle naštěstí nemá koule, takže jsem si mohl užít ten průvod, báječný změknutí Santiniho, provokace šprýmaře Guillaumeho i skvělý srovnání skóre s exmanželkou. Tam už ty koule evidentně byly a já měl o zábavu postaráno. (31.03.2022)

1. Toho hlavního hrdinu (dále "HH") fakt nechápu, se mu splnil sen každýho pracujícího člověka - tj.dostat výpověď s odstupným, který v socialistický Francii bude určitě daleko tučnější než u nás - a on kvůli tomu taak vyvádí, místo aby skákal radostí tři metry do vzduchu, chce skákat z deprese dvacet metrů dolů. 2. Musím pochválit režiséra za perfektní výběr představitele HH, on skutečně čučel jak holub, jak to trefně vyjádřila ta jeho kolegyně, vyvaloval oko, natáčel hlavu a koukal ze strany. Já to musím vědět, páč jsem na holuby odborník, pozoroval jsem je každý den ráno v pět, jak se mi natřásaj na parapetě. Škoda, že to "čučení jak holub" není obecně příznakem homosexuality, aspoň by ta generace na mým parapetu byla poslední. 3. Celý děj filmu by se dal shrnout do výroku "Když nejsi teplej, jsi mrtvej". Jinak ještě k těm holubům: málo se to ví, ale vzhledem k tomu, že maj oči po stranách hlavy, vidí jenom do boku, nevidí dopředu nebo dozadu. Což jako nevadí, když pochodujou po zemi nebo dělaj čurbes na parapetech, ale zásadní problém by to byl při letu. Neboť aby viděl dopředu, musel by mít holub furt natočenou hlavu o 90 stupňů, čímž pádem by ale neviděl do stran (ale zase viděl dozadu) a měl by větší odpor vzduchu, páč jeho hlavička rozhodně není kulová. Čímž pádem je jasný, že překážky musí odhalovat jiným způsobem než zrakem, a já na to přišel. Vědci se už dlouho dohadujou, proč holubi houkaj, když by správně podle čítanek a jiné literatury pro děti měli pouze vrkat. Přinesli celou řadu vysvětlení (maskujou se za sovy, aby odehnali ostatní ptactvo od krmiva; jsou zblblí současnou moderní dobou a opičej se po lokomotivách; učej se anglicky a zarazili se u jistýho tázacího zájmena), ovšem ani jedno není správné. Holubi houkaj, páč pak podle ozvěny poznávaj, jak daleko jsou od překážky. Čehož jsem fikaně využil, páč jsem hlava otevřená, a od jistý doby mi už na parapet nesedaj a houkaj naštvaně u sousedů, se kterýma moc nevycházím, takže je to win-win. Napadlo mě totiž tu ozvěnu zesílit, aby si ti holubi už dvacet metrů od okna mysleli, že jsou u něj. Takže si myslej, parapet je tu, sednou si do vzduchu, kterej je moc dlouho neudrží, takže pak si na zemi třou naražené šišky, svět se jim úplně převrátí a oni odcházejí zmatení raději pěšky do úkrytů, aby vymýšleli filozofická zdůvodnění, proč svět není takový jako je. No a tu ozvěnu jsem zesílil jednoduše, napsal jsem do Pentagonu a oni mi za ofrankovanou obálku poslali nazpátek pár štítků, co má ten jejich neviditelnej bombardér na povrchu. Jednoduchá úvaha: Když jedna strana dokonale pohlcuje jakýkoli vlny, druhá strana je bude naopak perfektně odrážet! Takže jsem je dal do okna obráceně než jsou na tom letadle a už se jenom směju. (14.05.2016)

I já tenhle film kvůli českému distribučnímu názvu delší dobu obcházel. Věru na mou škodu. Byla chyba, že jsem si nezjistil, kdo za tímhle filmem stojí. Pánové Francis Veber, Daniel Auteuil, Gérard Depardieu a Thierry Lhermitte častokrát bývají zárukou kvality. "Le Placard" sice není taková řachanda jako Drž hubu nebo Blbec k večeři, ale za pozornost rozhodně stojí. ___ Jinak jsem o sobě zjistil, že jsem vcelku jednoduchý divák, do kolen mě totiž dostávaly hlavně scény s G. Depardieu, tedy nic tak intelektuálního (to byste do mě neřekli, co?). 80% (27.10.2020)

To fakt nemá chybu! Správná veberovka, naprosto dokonalá! Na Depardieu jsem koukala jako blázen! On fakt podá perfektně všechno! Daniel Auteuil (kruci, to se tak blbě píše) je taky všestranný a mám ho ještě radši, ale tady pro mě Depardieu jasně kraloval! Idiotský český název filmu, pořád si na idiotské přejmenovávání filmů českými distributory nemůžu zvyknout (Byl jsem při tom, Amores perros, Soukromé neřesti, Čas smyslnosti a mnoho mnoho dalších...) (19.02.2010)