Smůla

Giovanniho věčné osobní téma vězení či nespravedlivého osudu je tentokrát netradičně říznuto gangsterkou, avšak samotný příběh stejně jako leckdy překvapivý lidský osud přeskakuje mezi různými žánry, přináší až do konce nepředvídatelné zvraty, vyústí se selhanými plány a novými nástrahy nejednou zcela mimo očekávání...  Přesto jedna jistota s naplněným očekávání v tomto příběhu nechybí a tou je skálopevné přátelství, které mezi trojicí Borga, Xaviera a krásné Georgie přetrvalo až do konce přes všechny krkolomné vyhlídky i pády. Mně se přes tu žánrovou nevyváženost film velmi dobře sledoval, snad díky silnému tématu a dostatečné psychologii postav mě výjimečně bavil film i v té gangsterské rovině, měl pro mě podmanivou atmosféru, nepřekvapivě skvěle zahrané hlavní postavy Belmondem a Constantinem a opět nádhernou de Roubaixovou hudbu, která se pro mě už dávno stala neodmyslitelnou součástí většiny Giovanniho i Enricových filmů. Smůla má více silných momentů, z nichž by v první řadě jmenoval (v rámci filmu první) setkání Borga se Xavierem v temné samotce, nechybí zde (v dobrovodu hudby) pár stylových scén, třeba s Belmondovou poklidnou přípravou na nepromisní útok a samotný příběh procházející napříč větším časovým úsekem má čím plně zaujmout až do konce. Na druhé straně jsem od José Giovanniho v minulosti již dostal mnohem větší emocionální nálože, tento film mě v žádném případě nezklamal, ale do mého žebříčku toho nejlepšího od Giovaniho by se nejspíš nedostal. [75%] (19.12.2021)

Nejsem sice fanda gansterek, notabene těch, dobových (mimo současnost filmu), dokonce mě až tak neberou  ani bordely. Ale ani jsem nečekal, že by patřila Smůla k nejlepším kouskům Giovanniho a Belmonda a celkem mě bavila. Prostě poctivá francouzská kriminálka, která vyloženě neuchvátí, ale zabaví. Belmondo mě baví skoro vždycky a Giovanni rok před slavnými emociálními a přímočarými Dvěma muži ve městě  natočil příběhově rozsáhlý nepředvídatelný  film, kde  celému dění zároveň nechybí  pro něj tradiční silný motiv s  nespravedlivým odsouzením,  a to  dělá z tradičního  gansterkého  vyřizování účtů v 1.půlce přeci jen lepší podívanou. Ani ta  druhá vězeňská není špatná. Jen závěr mi přišel takový ufiklý, jako by mu něco chybělo. Dabing Krampol. (04.04.2023)

Trochu jinak pojatá gangsterka a díky tomu má pro mne své kouzlo. Tento film vidím především jako poctu přátelství, touhu po přežití a životě na určité úrovni, a to i za cenu překračování zákonů. Život má svá kouzla a lákadla, kterým rádi podléháme. Navíc formováni výchovou a nabytou zkušeností může přinášet i jiné cesty a nebezpečí. A přesto si i v takových podmínkách člověk dokáže uchovat poměrně vysoký morální kredit, čest a pojetí spravedlnosti. Poutavá je i vězeňská odbočka a poválečná možnost milosti při pomoci s odminováním zaminovaných oblastí. Roberto Borgo (zajímavý Jean-Paul Belmondo) je šarmantní muž, překračující hranice zákona s lehkou a elegantní samozřejmostí. Nebezpečí se staví čelem, ctí loajalitu a přátelství. Robertův nejlepší přítel Xavier Saratov (zajímavý Michel Constantin) je temperamentní muž, jehož smysl pro spravedlnost ho přivádí do nesnází. A může se spolehnout jen na jediného člověka. Z dalších rolí: Xavierova sestra a Robertova láska Georgia Saratov (elegantní Claudia Cardinale), nenahraditelný Robertův pomocník Mexičan Migli (Enrique Lucero), a další zástupci gangsterů jako Fanfan (Philippe Brizard), Elegán (Michel Peyrelon), či Jeannot Villanova (Aldo Bufi Landi). Přežití, svoboda, volnost ve stylu darebáka i laskavého granda. (03.01.2015)

Kriminální drama s velice příjemným hudebním podmazem.. Příběh dvou mužů, jedné sestry a života za hranicí zákona mě vtáhnul a nepustil, zejména jsem vnímala ten důraz na přátelství, ochotu i snahu pomoci za jakoukoli cenu.. U mě filmová spokojenost, Jean-Paul Belmondo, Claudia Cardinale a Michel Constantin se mi zamlouvali.. (06.04.2021)

Tenhle film ma fakt smulu, nabeh na spickovou kriminalku a vysledek je pritom takovej nemastnej neslanej. Jsou tu fajn herci, tradicne skvelej Belmondo, tady se navic ohani dualama, tomu zdatne sekunduje Constantin a je tu pekna Cardinale. A na chvily se tu navic objevi Depardieu v jedne ze svejch prvnich roli, je tu sice asi tak pet minut a je zarostlej jak vandrak, ale i to se pocita. Pak tu je docela zajimavej pribeh sestavajici vicemene ze trech casti. V prvni Belmondo hleda dukazy o nevine svyho kamose a jen tak mimodek se stane sefem casina a bordelu. Druha cast filmu je vezenska, kdy se dej pak presune i k zajimavymu hledani min. V treti casti se vicemene navaze na tu prvni, ale tahle uz neni moc dulezita a konec je nejakej useklej. No a jeste je plus, ze tu chcipne fakt docela slusny mnozstvi parchantu. No a tohle vsechno reziser naprosto zazdil a natocil v pomalym a nezazivnym tempu, film sice nezacne vylozene nudit, ale ani nijak zvlast nezaujme. (07.05.2009)