Buzíci

Odvážné, vulgární, nechutné, divné, almodovarovské, artové, vtipné. Příliš perverzní, aby se mi to opravdu mohlo líbit. Hezká, téměř něžná hudba. Jeden z nejulítlejších francouzských filmů, který si v ničem nezadá s legendou Serge Gainsbourga, kde byl mimochodem Gérard Depardieu taky u toho. (13.07.2013)

Namísto motorek povětšinou kradená auta (ale také vlak, bycikl nebo prostá chůze) a místo předávaného jointu společné sdílení zprvu naprosto netečné ("Mně to nevadí.") a na sexuální objekt degradované, posléze však čím dál iniciativnější "kadeřnice". Tenhle způsob bezstarostné jízdy je jak výsměchem maloměšťácké morálce, tak ironickým komentářem ke konceptu tzv.volné lásky. A když ve výkřiku "poníženého" Pierra: "Zasraná Francie! Kamkoliv přijdu, cpou mi ho do zadku!" změníte název státu, jste rázem doma. (18.04.2008)

Maximální zážitek. Od začátku až do konce. Taková francouzská, bezstarostná jízda, která jede úplně samospádem. Výborné, herecké trio, spousta situací, které jsou jako ze života a hlavně naprostá přirozenost a uvolněnost, která mi v dnešních dnech tak moc chybí. Prostě skoro bezchybná záležitost, s tehdy ještě velmi štíhlým Gérardem, které těch 42 let rozhodně nějak neublížilo. (26.05.2016)

Docela dobře zvláštní, nebojim se říct, že snad až trochu halucinační, zvrácenej film o ... o ... o čem to sakra bylo? O tom, co se dělo na obrazovce jistě ne... Pro spoustu lidí to nebude příliš stravitelný a jiní z toho zas budou celkem u vytržení. Jsem v tý druhý skupině, i když si po těch letech od doby, co jsem to (několikrát) viděl, nevybavuju úplně přesně, proč vlastně. (16.10.2012)

Blierova nesnesitelná lehkost bytí není poznamenána Kunderou, ale jako kdyby se Blier inspiroval jiným českým autorem, Bohumilem Hrabalem. Najít tolik poetiky ve všedních věcech je pro nás běžné smrtelníky nadlidský výkon, Blierovi se podařilo nalézt poetiku v příběhu dvou zlodějíčků. A zcela určitě by se tenhle film nemohl promítat v klášteře, neboť by řádové sestry poomdlévaly studem. (28.03.2012)