Buzíci

O existenci tohoto filmu jsem se dočetl v Houellebecqově románu Elementární částice, kde se píše, že atmosféru 70. let ve Francii poznamenal skandální úspěch filmů Fantom ráje, Mechanický pomeranč a Buzíci: tyto naprosto odlišné filmy měly všechny úspěch a ten nastolil komerční relevanci "mladé" kultury, založené hlavně na sexu a násilí, která v dalších desetiletích dobývala další a další podíly na trhu... Obecněji řečeno v roce 1974 zaznamenalo hnutí nakloněné uvolnění mravů významné úspěchy. To mě zaujalo, a když jsem navíc zjistil, že v tom hrají 2 mé velké herecké oblíbenkyně - Isabelle Huppert a Jeanne Moreau - zatoužil jsem to vidět. (Btw. zrovna u té dějové linky s Jeanne Moreau jsem ale dost trpěl - jednak jí tam tehdy bylo už 46 let a ty milostné scény s mladým Depardieuem a Dewaerem jsou strašně trapné a nepatřičné, a jednak mi i přišlo hrozné, co se jí v tom filmu stane). A musím říct, že ačkoli mám jinak na Depardieua obecně alergii, tak uznávám, že zde je vážně velmi dobrý, a jeho postava mi byla hodně sympatická, a vůbec celý ten film mi dost sednul, jeho bezstarostná atmosféra, humor, erotika, soundtrack, všudypřítomné citroëny DS, jakož i ten závěr, který je prostě kouzelný. "A co teď? Kam pojedeme? - Vím já. Neotravuj pořád. - Já jsem jen zvědavej, kam jedeme, nic víc. - Říkal ti, že neví. Tak ho neotravuj. - Neboj se, kamaráde, v životě se všechno srovná. Že nám můžou udělat díru do prdele? Vždyť už jednu máme! - Přece nemůžeme jenom jet a jet a nevědět kam, dokud nebude prázdná nádrž! - A proč ne? - Nejsi rád? - Není nám dobře? - Je. - V klidu. Na vzduchu. S ptákem bez pnutí. A postaví se, kdy se nám zachce." (29.04.2020)

Pár let po úžasném Vanishing Pointu a kultovní Bezstarostné jízdě, a desítky let před žhavou Mexickou jízdou tu byli Gérard Depardieu a Patrick Dewaere v provokativním a sexuálně otevřeném snímku, který by se dal označit za generační zpověď své doby. Buzíci neznají hranice a překračují jednu morální zásadu za druhou. Užívají si "road movie" plnou nezávazného sexu, pokřivených lidských vztahů a kriminality. Klobouk dolů před všemi herci, od Gérarda, přes Miou-Miou až po Jeanne Moreau. Francouzská kinematografie se nikdy nestyděla zobrazovat lidskou nahotu, sexualitu a kontroverzi ve své úplné kráse, ošklivosti i hloubce. "Threesome Scenes" s Brigitte Fossey ve vlaku, s Jeanne Moreau v autě a hotelovém pokoji jsou nabyty silným jiskřivým erotickým nábojem a když se člověk na snímek divá v létě, mohl by z nich být docela "hotový." Hoši si to nějakým způsobem rozdali se všemi ženami, které na své cestě potkali, takže nakonec si to mohli rozdat ještě spolu:D Jean-Claude byl stejně beztak i na muže, tak o co jde:) Mladý Depardieu je zde kurevsky charismatický a "hot as f*ck." A ty jeho vlasy...😍 Pomyslela jsem si, o té scéně ve vlaku, že bych si přála mít ňadra jako Eva Green a chtěla bych, aby mi na ně mladý Gérard sahal. 😊 (10.06.2017)

Maximální zážitek. Od začátku až do konce. Taková francouzská, bezstarostná jízda, která jede úplně samospádem. Výborné, herecké trio, spousta situací, které jsou jako ze života a hlavně naprostá přirozenost a uvolněnost, která mi v dnešních dnech tak moc chybí. Prostě skoro bezchybná záležitost, s tehdy ještě velmi štíhlým Gérardem, které těch 42 let rozhodně nějak neublížilo. (26.05.2016)

Buzíci jsou i na dnešní dobu hodně šokující film, který v sobě míchá opravdu zábavnou komedii s jakousi kritickou výpovědí o dnešní době. Otázka absolutní svobody je doplněna úvahou o ztrátě nejdůležitějších lidských hodnot (láska, úcta k životu a vůbec k druhým lidem). Oba hlavní hrdinové jsou jakýmsi ztělesněním té pomyslné bitvy morálky s marností. Jean-Claud (vynikající Depardieu) a Pierrot (Dewaere) žijí spolu s Marie-Ange (Miou Miou) nevázaný, marnivý, zdánlivě absolutně svobodný a bezstarostný život plný sexu a zločinu, z pod povrchu spokojenosti s dosavadním bytím však probleskují jiskřičky bezvýchodnosti. Buzíci jsou šokující, ale v žádném případě nejsou vulgární! Většinou se všechno odehrává ve slovní rovině, ale i přímo zobrazované sexuální scény nejsou nijak samoúčelné. Bertrand Blier už je takový, jeho filmy mluví za vše - k natočení takového filmu byla potřeba odvaha. (27.09.2006)

Vyhledal jsem všechny pětihvězdičkáře a odpovídající seznam hodlám předat samému hlavnímu opruzovači, Gérardovi Depardieuovi, nebo jeho kámošovi a nebo, pokud jsou už staří a nebo se na to už necítí, nechť ho předají podobným mladším, kteří by těmto filmovým nadšencům svedi ztropit nějakou tu komickou lumpárnu, aby se tak nemuseli bavit na účet někoho jiného, nýbrž na svůj vlastní. Těch srandiček jsou tu spousty, následují v rychlém sledu jedna za druhou, tak proč si nějakou z nich nevychutnat na své vlastní kůži. Na odpočinek nebo nějakou myšlenku není kdy, akce volá, hola, hola. Pozn.: Pokud má někdo o tomto filmu pochyby (jako já), doporučuji snímek Kelly Reichardtové "Wendy and Lucy" - je to také o dvou lidech (jedním z nich je pes, jak by řekl Dersu Uzala), pohybujících se sem a tam... (19.01.2018)