Pět let

Ty kostýmy nikdy v módě nebyly a snad nikdy nebudou něco tak strašného jsem v životě neviděl .Celý film to neskutečně kazí. Namísto sledování děje člověk prská smíchy smíchy nad tím co si pro něj kostymérka zase připravila za překvapení. Ty hadry by si nevzal nikdo ani na doma natož na párty. Zvuk je taky hodně amatérský, když šustění v pozadí překrývá hlavní dialog. Kvůli těmto detailům je dost těžké sledovat cokoliv jiného. (06.10.2022)

Viděla jsem to na ČT1 rozčleněné do dvou dílů a v podstatě nebylo poznat, že původně šlo o webový seriál. Výběrem námětu i vysokou řemeslnou kvalitou Pět let totiž zastíní kdejaký televizní film. A nejspíš ani v kinech by tomu mnoho současných tuzemských snímků nedokázalo konkurovat. Každopádně se jedná o povedené svěží dílko, které sází na silně rezonující společenské téma znásilnění a mladé neokoukané herce. Ve výsledku pak příběh dává více otázek než odpovědí, což rozhodně není na škodu, ba právě naopak. Ať si to každý přebere po svém. Ta hranice, kdy se všechno může pořádně zvrtnout, je opravdu tenká. (85%) (05.10.2023)

První ryze internetový seriál z produkce iVysílání mě zaujal už svými prvními ukázkami, sice ústřední téma odhaloval velmi opatrně a zpočátku sledování jsem si přišel mystifikován, nakonec jsem do té sítě křivd a silných problémů rychle propadl a až na ne zcela uspokojivý konec jsem si celou minisérii vážně užil. Poprosil bych o víc takových projektů. [viděno v iVysílání] (30.09.2022)

Viděl jsem to na jeden zátah ve dvou 80 minutových dílech a myslím si, že na tom ten formát webového seriálu nebyl vůbec znát, byť je to samozřejmě velice originální nápad. Technicky hodně slušné drama, herecky také velká překvapení. Především v podobě mladých herců, které jsem vůbec neznal. Jen mi k té dokonalosti chyběl trošičku důmyslnější závěr. Ačkoliv chápu, jak to bylo ve výsledku myšleno. Na pomezí evropského dramatu solidní standard, ale na české poměry až nebývalé překvapení. (12.06.2023)

Natočené i zahrané je to skvěle, ale za mě nereálné. Kocour v troubě a jen tak ležím a čekám až to přestane? Nechci, odmítám, je mi to nepříjemné, ale mlčím, neodtáhnu se, znovu se neohradím? Daný mužský jedinec nebyl vykreslen jako zase až takový syčák, aby nebylo možné usuzovat, že by s ním přeci jen nějaká řeč ještě byla... Nemíním jakkoliv obhajovat i méně obvyklou formu znásilnění, ale spíše než o znásilnění vypráví uvedený příběh o neschopnosti komunikace. Neschopnosti sdělovat své pocity a neschopnosti vnímat pocity druhých. A někteří lidé se tomuto tajnému umění učí celý život. 3.5* (12.06.2023)