Čínský syndrom

Pokud odmyslíme standartní antijaderný a antikorporální balast a taky, že to asi není příliš reálné (což mě osobně navadilo pač sem tomu stejně houby rozuměl), jedná se o napínavý film, který se sice pomaleji rozjíždí, ale ke konci nabírá solidní obrátky. Škoda trochu nevýrazného konce, který jaksi vyzní doztracena. Lemmon byl skvělý. (14.07.2009)

V komentáři Djkoma je vše i za mě shrnuto. Baví mě Michael Douglas, když hraje jen takovéto "štěky" a není tahounem celého filmu. Jelikož jsem se před shlédnutím tohoto filmu viděla dokument o havárii na Three Mile Island, tušila jsem alespoň malinko co to tedy znamená, pokud něco obdobnému může nastat. Samotné slovo "jaderná" je pro mě dost nebezpečné a v tomto filmu krásně zlehka ukázali, co se může dít v té obrovské budově, kterou veřejně propagují jako bezpečnou jen pár kilomentrů od vašeho bydliště :) (27.08.2017)

V době svého vzniku, kdy byly jaderné elektrárny ještě v plenkách, musel tento film u diváků vzbudit nemalé mrazení. Dnes jsme již o dost dále a máme za sebou nejeden výbuch jaderné elektrárny (Ukrajina, Japonsko), takže trochu víme, o co jde. Film Čínský syndrom ale zase tolik nezestárl, protože korporace se takto chovají i dnes. Takže si ho klidně pusťte. (07.07.2020)

Čínský syndrom (angl. China Syndrome) je metafora, označující strach z určitého druhu jaderné havárie, který se uchytil v americké společnosti v 70. letech. Obecně se jedná o strach z možného přehřátí jaderných reaktorů, konkrétně z možného roztavení reaktoru při poruše chladicího systému, protavení se z prostor elektrárny ven a díky vysoké hustotě uranu protavení se skrze celou planetu, čímž by se vynořil v Číně (ve skutečnosti na „opačné straně“ Země proti USA je Indický oceán). Pouhých 12 dnů po uvedení filmu v kinech došlo v jaderné elektrárně Three Mile Island (Pensylvánie) k havárii, jejíž průběh byl částečně podobný „čínskému syndromu“ - porouchal se chladicí systém reaktoru a ten se roztavil, ale nepropálil se dovnitř. Aneb když se Amíci rozhodnou, že peníze jsou důležitější než lidské životy. (17.02.2013)

Jaký názor zastávají v otázce jaderné energie autoři je sice jasné poměrně záhy, ale o lacinou agitku se v žádném případě nejedná. Naopak to s paranoiou a konspirací pracuje se značným citem dle hesla "čím minimalističtěji, tím působivěji". Dokonce to po většinu stopáže působí (opakuji působí a nikoli že to takové i je; z technického hlediska není a ostatně ani nechce být) natolik reálně (a ve výsledku o to znepokojivěji), že kdyby byla v úvodu noticka "dle skutečných událostí", tak by tomu jistě mnozí skočili na špek; a nebylo by se jim ostatně co divit. (04.08.2014)