Možnost léčby (E01)

Odkládal jsem seriál docela dlouho, příliš se mi do něj nechtělo, protože jsem četl Lovce přízraků od Viktorína Šulce a Jiřího Markoviče a tušil jsem, že bych se mohl místy nespokojeně ošívat. Úvodní epizoda mě ale překvapila spíše příjemně, přestože tvůrci tu a tam ujeli. Hlavně jsem nepochopil změnu některých jmen, zvlášť inženýr Tekverk se za jménem Stahlwerk skrýt nedá, protože nejinteligentnější vrah československé historie může být jen jeden. Teď trochu odbočím, ale v poslední době se můj negativní vztah k osobě Vojtěcha Kotka silně pozměnil, protože zcela nedávno opustil mou množinu "Neoblíbení", momentálně se nachází v neutrální zóně, ale má našlápnuto do "Oblíbených". Seriál samotný se zatím rozjíždí, takže jsem se rozhodl pro své tradiční, trojkové, zahajovací hodnocení. P.S. Pobavila mě zásadní informace o tom, že cesta z Ďáblic do Modřan trvala v roce 1979 zhruba hodinu. Jen jsem nepochopil, k čemu je mi to dobré./ Poučení: I muži mají své dny. (06.06.2024)

Zatim je to pro mě spíš taková variace na Pitavala v trochu temnějším módu. Moc mi nesedl ten úvodní případ, ten byl vlastně dost navíc, vyřešenej byl stejně hopem, a těžko říct, jestli třeba nějak ovlivní dál postavy, když i jeho rozuzlení do dalších let bylo hned ukázáno. Hojera jako takového jsme zatím neviděli, jeho případ se sice už řeší, ale čekám, že ony zmiňované psychologické hry se teda rozjedou až příště a že toto byl hlavně úvodní díl na seznámení s Markovičem a tehdejší policejní prací. (31.01.2024)

První díl nic moc. Jsem člověk který o Hojerovi slyší poprvé, protože když byla kauza aktuální, nebyla jsem na světě. Z prvního dílu jsem vůbec nepochopila, o co jde, mixovali několik případů do jednoho dílu. Jak přišli na toho blázna? To se jen tak šli podívat do blázince? Prostě zmatek. Až po shlédnutí druhého dílu, mi začal dávat smysl díl první, a to jsem ho stejně musela shlédnout 2x. (04.02.2024)

No, nevím, nevím...  Nerad něco haním, jen protože to natočila Nova, ale podle toho hodnocení jsem očekával minimálně Případy 1. oddělení - 80. léta. To jsem ale nedostal. Dostal jsem relativně pomalu se táhnoucí díl pro mě trošku podivného seriálu, který jako by nevěděl, co vlastně chce. Jelikož jméno vraha stojí v názvu, chybí tam napětí z hledání, jelikož je to dělané podle skutečnosti v 80. letech v Československu, chybí tam akce, nejsou tam nijak vykresleny metody policejní práce a hlavní hrdina všechno dostane jakoby naservírované talíři. Vyšetřovatel tam vlastně ani s nikým nechce mluvit a všude posílá nesympatického "mladýho" nebo o něco sympatičtějšího "staršího", kteří mu nosí jména, až se jednou jedno jméno sejde dvakrát... Možná to odsuzuji příliš brzy, ale zatím mě to příliš nechytlo, nikdo mi tam nepřijde sympatický a nejlépe na mě zatím kupodivu působil Vojtěch Kotek, z které ho mě jako z psychopata opravdu zamrazilo.  Nezmínit nelze ani snahu o dobovost. Vše sice vypadá krásně ošuntělě (např. oproti Vyprávěj), ale přesto trošku uměle a hlavně je to - stejně jako např. v novácké IVETĚ, kterou nepovažuji vůbec za špatný počin - takové kulisní, kdy je tam dobová vždycky jenom jedna místnost... Kdyby byl dobrý a napínavý příběh, tak by to asi ani nevadilo, ale musím říct, že vzhledem k relativně nezáživnému ději jsem si toho všímal víc, než např. u Devadesátek, kde by se asi taky dalo ledasco vytknout, ale jak měl děj spád, člověku to bylo celkem šumák... Tři hvězdy za to, že se snaží ukázat příběh člověka, který si vybral fakt hnusný a fakt náročný povolání... (30.01.2024)

Estébácké humoresky. Moc jsem si přál českýho Mindhuntera. Moc. Tak moc, že jsem z pilota šokovanej až znechucenej. Jakmile mám u čehokoliv, na co koukám prostor přemýšlet jak bych to udělal jinak, je to ztráta minimálně hvězdičky. V tomto případě si až moc často říkám, proč to kurva natočili, tak jak to natočili. Tady se budou hledat důvody proč jakoukoliv hvězdu udělit.  Herecké výkony a dialogy z naprostého dobového realismu, během scén upadají do parodického plácání a estrádního přehrávání.  Zlatej Pachl. (27.01.2024)