Princové jsou na draka

Souhlasím s golfistou pode mnou, že mezi televizními pohádkami se jedná bezesporu o nejlepší filmový kus. A možná, že by se pohádka neztratila ani ve filmové kategorii. Opět musím podtrhnout humor. Ten je v pohádkách strašně důležitý a v těch dnešních bohužel často chybí. Snad netřeba zdůrazňovat, že polovinu práce odvede Vladimír Menšík. Bez něj by to snad ani nebylo ono. A samozřejmě bez hudby. Jaroslav Uhlíř se prostě jako hudebník narodil a sudičky mu navíc k jeho bezbřehému talentu věnovaly i chuť pracovat pro děti. I to z něj tak učinilo doslova geniálního textaře a hudebníka. Na co on sáhne, se v tomto poli potýká s úrodou. Písně jsou legendární a pohádku milují rodiny napříč všemi generacemi. Není divu. (25.12.2016)

Asi každý si vybaví výborné písničky dvojice Uhlíř/Svěrák - především prvně jmenovanému tady vyšla životní forma, hudba je totiž jednoduše fantastická. Co ale v mých očích tuhle relativně skromnou televizní produkci staví až na úplný vrchol české dětské tvorby, nad všechny filmové klasiky, to je nádherně dojemný černobílý úvod a závěr, který celý scénář hravě, stručně a přitom tak nádherně hořkosladce zasadí do reality všedních dnů. Částečně na tom má asi zásluhu Adamec, který přinejmenším v osmdesátkách atmosféru prostě uměl, větší podíl bych ale přičítal dnes trochu neprávem zapomenutému scénáristovi Jiřímu Chalupovi - pro pamětníky, to je ten chlapík, co nám celé ty roky uváděl naše nedělní Studio Kamarád :) Pochopitelně výteční herci: Andrlová jako bosá princezna s elektrickou kytarou je tady nejvíc sexy, co kdy byla, Čenský typově přesný, Bohdalka uměřená, snad jen Menšíka mohli paradoxně spíš krotit, protože si půlku stopáže krade pro sebe na úkor scénáře, což tady nebylo zapotřebí. A jako bonus "smokin hot" dvorní dáma v podání televizní hlasatelky Wetlinské. 100 % a pro mě opravdu bez nadsázky nejlepší česká pohádka všech dob. Král: Království je na mizině, nemáme peníze. Kubíčková: A my je snad máme? Král: No jo, ale vy jste na to zvyklí! ;) (19.08.2012)

Podle mě naše nejlepší televizní pohádka. Nejsilnější a nejdojemnjěší začátek, jak jsem kdy v pohádce viděl - úvod, rozhovor při hraní šachu a v následné scéně. Vtip, humor, chytlavé písničky a hlavně, skvělí herci v hlavních rolích, především dvojice Menšík (nejlepší král, kdyby to šlo, volil bych Menšíka na hrad :-) ) - Bohdalová. Skvělé hlášky ("To urážím dudky, protože dudek je proti němu rozjiskřené odpoledne!" :-) ), princ Bachacha, Mireček s gongem, roztomilá Ivana Andrlová...jsem nadšen a dojat zároveň. Když vidím, jak se dnes (2012) pohádky modernizují a přitom zde již před více než třiceti lety hrála princezna na elektrickou kytaru...škoda jen toho nevyřešeného konce v současné době. Zamýšlím se nad tím, čím to je, že dokáže vtipný scénář a Vladimír Menšík udělat ze studiovky se třemi chudými scénami nádherný pohádkový klenot. Asi jsem si sám odpověděl. (31.12.2010)

Po delší době jsem se na tuto pohádku podíval a opravdu jsem si jí užil. Když jsem byl dítě, neměl jsem rád písničky v pohádkách, dnes je to přesně naopak. Nemám ani nijak rád Andrlovou, ale tady jí to slušelo. Užil jsem si normální dětskou roli a skvělé české herce. Skamene je tu prostě boží a o Menšíkovi se nemá cenu bavit. Vždy myslím na to jak to šlo bez triků a akce a přesto tento televizní počin strčí celou dnešní filmovou produkci hravě do kapsy. (26.12.2013)

Co si budeme povídat, bez těch písniček by to byla prostě jen obyčejná televizní povídka. Svěrák a Uhlíř tomu však dali něco nového, takový náboj, že je to jedna z pohádek, kterou si z dětství pamatuji, i když je pravda, že jen díky těm písním. Vlastně jsem ani nevěděl, že se ta pohádka takhle jmenovala... (23.10.2014)