Ikarův pád

Nebudem sa zaoberať hodnotením ostatných. V ČSFD hodnotíme filmy bez ohľadu na rok nakrútenia a krajinu pôvodu. Niektorí hodnotia i dokumentárne, krátkometrážne a ďalšie nesúmeriteľné diela, ale to ponechám stranou. Pre mňa je podstatné, že Billy Wilder nakrútil v roku 1946 Stratený víkend, vynikajúci film o alkoholizme. Dal som mu štyri hviezdičky, pretože mal podľa mňa nezvládnutý, americký záver. Ikarův pán sa zaoberá rovnakou problematikou. Predlohu napísal skúsený dramatik, nakrútil ho rovnako skúsený režisér, hrali v ňom vynikajúci herci. A napriek tomu, ho nedokážem oceniť rovnako, ako Stratený víkend. Tri hviezdičky som dal aj Nezralým malinám a nemyslím si, že Ikarův pád je od nich o triedu lepší. (19.12.2015)

Skvělá iscenace fenomenálních tvůrců - takto ve zkratce lze charakterizovat tento televizní film věnovaný alkoholismu. Předchůdce Vláčilova HADÍHO JEDU dává neuvěřitelně velký prostor Vladimíru Menšíkovi. Mýtus o jeho jednostrunném komickém herectví tento vynikající rozporuplný muž tady bourá od základu. Tragédie alkoholika je zvláštním případem neštěstí každého, kdo včas nedokáže zkrotit běsy v sobě a dopusti, aby nad ním nabyli moci. Takto postižení lidé neztrácejí své lidství hned a zcela. O to otřesnější tragédie, o to jímavější dočasná vzepětí a často - s přispěním vyšší moci - i pozitivní překonání nemožných stavů, považovaných za nezvladatelné. Letos je to dvacet let od smrti tohoto giganta naší kinematografie i televizní dramatické tvorby. V IKAROVI - a nejen v něm - postavil sám sobě nejkrásnější pomník. Pomník, který připomíná složitou členitost a nepopiratelnou nadčasovou velikost tohoto bodrého, temperamentního Moravana. (17.09.2007)

Protialkoholický film takmer bez alkoholických delíriových scén. Rozumiem tomu tak, že to nemala byť v žiadnom prípade komédia a pohľad na chodiaceho alebo rozprávajúceho opilca je vždy komický. Tak vynikla psychológia a trochu sa stratila reálnosť situácie. Ako ukážku ľahkej formy závislosti, keď ešte existuje cesta späť, to ale beriem. Výborný Menšík aj celý zvyšok osadenstva, len to na mňa nezapôsobilo nijak mimoriadne. Nakoniec som mal pocit náboru na protialkoholické liečenie. –––– Emocionální stabilita na sto procent, tatínku. (17.12.2015)

"Když má člověk někdy někoho doopravdy rád, je to ta nejkrásnější věc, která ho může v životě potkat." Poslední věta Vladimíra Menšíka před odchodem do protialkoholní léčebny mluví za celou tuto nesmrtelnou inscenaci z pera znalce lidských srdcí Jiřího Hubače. Opravdu mistrovské drama a nejen Menšíkův lidský a civilní projev herectví. Tohle by se mělo pouštět na katedře FAMU všem hercům, kteří chtějí v životě něčeho dosáhnout a zahrát. A měli by se podle toho učit i dnešní rádoby herci, kteří elitě, která zde hraje nesahají ani po kotníky. Ikarův pád zapůsobí o něco více hlavně na ty, kteří se s démonem alkoholem seznámili blíže, ať už jakkoliv. (12.05.2018)

Reziser Frantisek Filip /kultovy serial Chalupari/ natocil skutocne silny, posobiovy film o neduhu, akym alkoholizmus bez debaty je. Ono v 70. rokoch uz naplno uradovala normalizacia, a ta zarezavala do vsetkych oblasti zivota spolocnosti /politika, umenie, kultura, rozhlas, televizia, noviny/. Tento normalizacny film je vsak krasnym dokazom toho, ze nezabudnutelne kulty vznikali aj za hlbokej normalizacie. Hlavnej roly sa chytil Vladimir Mensik /Happy End, Spalovac Mrtvol/, prakticky cely film stoji a pada na nom. Mensik dokazal svoje herecke kvality uz skor v komediach ako Slameny Klobouk, ale tuna dokazal, ze zahra aj charakterovu rolu. Film ma perfektny dej, vyborne dialogy, a genialnu reziu pana Filipa. Film, ktory by mal poznat kazdy znalec ceskoslovenskej kinematografie /ako pise moj oblubeny uzivatel menom mchnk/ uz len preto, aka plejada hercov tu hra : Hanzlik /Romance pro kridlovku/, dalej Cestmir Randa /Kladivo na Carodejnice/ no a pochopitelne aj Jana Hlavacova a pani Janzurova /Svetaci/. 94 % (13.01.2015)