Režie:
František FilipScénář:
Jiří HubačKamera:
Rudolf Stahl ml.Hrají:
Vladimír Menšík, Jana Hlaváčová, Jaromír Hanzlík, Čestmír Řanda st., Regina Rázlová, Josef Vinklář, František Hanus, Iva Janžurová, Vítězslav JirsákObsahy(2)
Hra Jiřího Hubače, vyznamenaná na MTF Zlatá Praha 1977 a na MTF Monte Carlo 1978, patří k nejvýznamnějším dílům české původní televizní tvorby. Dramatický příběh otce, syna a celé rodiny řeší závažný sociální problém, který s sebou přináší nebezpečí alkoholismu. Otec Kára (V. Menšík), hudebník v baru, propadá alkoholu natolik, že to ohrožuje rodinné soužití. Jeho žena (J. Hlaváčová) vidí, jak se partner mění, nemá už sílu znovu uvěřit jeho dalším slibům a opouští ho. Jediný, kdo otci ještě věří, je syn Ondřej (J. Hanzlík). Přesvědčí ho, aby se šel dobrovolně léčit… Předností Hubačova dramatického talentu je hluboký pohled na osudy postav a jejich okolí, schopnost vytvářet živé a pravdivé charaktery. V roli Káry v inscenaci Františka Filipa z roku 1977 vytvořil Vladimír Menšík jednu ze svých nezapomenutelných postav. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (224)
Jiří Hubač = záruka určité nemalé kvality. Ve spojení s výtečnými hereckými osobnostmi na čele s naprosto famózním Vladimírem Menšíkem v jedné z jeho nemnoha vážných rolí pak získáme jednu z nejvýraznějších inscenací naší nikoliv doby, ale televizní tvorby. Žádný ze zúčastněných umělců nejede na půl plynu, emocionální výbuchy po sobě následují s kadencí hodnou reálných explozí v nikoliv nutně kvalitním válečném filmu a vy to všechno sledujete a nemůžete najít úhel, ze kterého by se autor na ten alkoholismus nepodíval. Právě ta všestrannost uchopení tématu otevřela panu Menšíkovi obrovský prostor k uchvácení diváka a Ikarově Pádu cestu delší a s podstatně slavnějším koncem než jeho mytologickému předobrazu. Tleskám téhle studii dopadu sociálně patologického jednání na širší sociální okolí a dávám 90%. ()
Snáď jediný problém, ktorý som s týmto filmom mal, bol fakt, že pán Kára je síce alkoholik, ale je v rámci rodiny pomerne nekonfliktný a so ženou sa neháda, o nejakom domácom násilí tu nemôže byť potom ani reč. Inak je všetko psychologicky veľmi dôveryhodné a to vďaka kombinácii precízneho scenára a vynikajúcich hereckých výkonov. Alkoholizmus môže byť v kinematografii zobrazený všelijako, Filip dal prednosť vzťahovej dráme a ako hlavnú postavu si vybral syna, preto sme ušetrení ťaživých alkoholických delírií, ako napríklad v Stratenom víkende Billyho Wildera. Ukážka toho, že pokiaľ podľahnete alkoholu, preberie naplno nad vami kontrolu a (z)ničí chtiac nechtiac životy všetkých vašich blízkych. Na televízny film veľmi pedantne spracované. ()
Nebudem sa zaoberať hodnotením ostatných. V ČSFD hodnotíme filmy bez ohľadu na rok nakrútenia a krajinu pôvodu. Niektorí hodnotia i dokumentárne, krátkometrážne a ďalšie nesúmeriteľné diela, ale to ponechám stranou. Pre mňa je podstatné, že Billy Wilder nakrútil v roku 1946 Stratený víkend, vynikajúci film o alkoholizme. Dal som mu štyri hviezdičky, pretože mal podľa mňa nezvládnutý, americký záver. Ikarův pán sa zaoberá rovnakou problematikou. Predlohu napísal skúsený dramatik, nakrútil ho rovnako skúsený režisér, hrali v ňom vynikajúci herci. A napriek tomu, ho nedokážem oceniť rovnako, ako Stratený víkend. Tri hviezdičky som dal aj Nezralým malinám a nemyslím si, že Ikarův pád je od nich o triedu lepší. ()
Zřejmě první film, ve kterém se mi Vladimír Menšík představil tak, jak jsem ho neznala a společně s Jaromírem Hanzlíkem, kterého jsem dosud v žádné podobné roli neviděla, dokázali vytvořit silný vztah syna a otce zápasícího s alkoholismem. Nejsilněji na mě zapůsobila scéna, ve které se Hanzlík snaží probrat svého, alkoholem zcela omámeného otce, z pohovky v baru. Dokonalá souhra skvělého herectví. ()
Jestli má tenhle snímek nějakou slabinu, tak je to scénář, který kolísá od vynikajících momentů k takovým vyloženě nenápadným až vyloženě nepovedeným. Dokladem toho je např. hysterický výstup Reginy Rázlové, který mi vydatně pokazil výsledný dojem z filmu. Z herců bych vyzdvihnul Janu Hlaváčovou, Josefa Vinkláře, samozřejmě Vladimíra Menšíka, ale také v milé vedlejší roli tentokrát snad až nezvykle decentní Ivu Janžurovou. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (13)
- V době, kdy Vladimír Menšík natáčel tento film, v němž hraje muže pozvolna spadajícího do silného alkoholismu, byl ve skutečnosti již několik let po absolvování protialkoholního léčení. (Kesijop)
- Původní, neupravený scénář Jiřího Hubače „Ikarův pád“ najdeme v knize „Pocta Vladimíru Menšíkovi“ od Slávky Kopecké. (sator)
- Když Menšík film po natočení viděl, tak mu dojetím nad svým výkonem vytryskly slzy z očí a řekl: „Kruci, to jsem to ale zahrál!“ (raininface)
Reklama