Tažní ptáci

Kinematografie 80. let není zrovna moje oblíbené období, ale v českých vodách se přeci jen našly zajímavé věci, které stojí za to zkouknout. Téma alkoholismu u nás nebylo asi úplné tabu, uričtě se o něm ale taky běžně nemluvilo a netočilo. Tažní ptáci jsou takovým okénkem do uzavřené společnosti nevšedních lidí, závisláků, psanců, i normálních otců od rodin a doktorů filosofie. Vůči průběhu filmu nemůžu nic namítnout, ale k jeho konci ano - bylo zřejmě cílem, aby vyzněl neutrálně, s trochou dávky optimismu a očekávání, že nic není rozhodnuto, já bych dala ale přednost nějakému rezolutnějšímu vyznění, které by z filmu udělo ono drámo, kterým tento problém často končí. btw - necítila jsem se úplně nejlíp, když jsem během Tažných ptáků vyzunkla několik skleniček vínka.. (20.03.2012)

Tak tady se shodnu s Dobytkem, tohle je lepší než první díl. Část s Hanzlíkem je relativně slabší, ale všechno v léčebně a hlavně Brodský, který táhne Menšíka znova k chlastání, je výborná. Co mi vyprávěl kamarád, co tam dvakrát byl, tak to dost sedí. Akorát teď je nova doba, tak s nim byli i feťáci a gambleři. Pár expertů mělo všechno najednou, tzv. trojboj. (04.06.2023)

Naozaj o kúsok lepšie ako Ikarův pád. Prostredie jedného bytu s klavírom a nočného baru je nahradené protialkoholickou liečebňou a to je celkom iná káva. Ako sa starší alkoholici musia podriadiť režimu pionierskeho tábora, jemnej buzerácii, rozcvičkám a kontrolám izieb od mladých sestričiek. Do filmu bola obsadená celá mužská časť staršej českej hereckej elity, tak je zbytočné k výkonom niečo písať. Na plný počet to u mňa nestačí pre niektoré zvláštne sceny a obraty, keď som sa zamyslel prečo práve takto, napríklad súdruh príslušník vyvolávajúci zásadný obrat. –––– Opilost není nic jiného než dobrovolné šílenství. –––– Ten pan primář, ten do nás vidí jak do hubený kozy. (19.12.2015)

"Sestro Hromádková, co nám k tomu řeknete." "No co, když já to bez tý cigarety nevydržím!" "Tak Vy to nevydržíte. Co mají říkat oni? Vzali jsme jim všechno. Pohodlí, domov, drogu, pochopení. Místo toho mají jenom kázeň, odříkání a tělesnou dřinu! Nutíme je cvičit, běhat, brát léky, které jim obracejí duši v těle. Tvrdý chleba, panečku. A Vy mi před nimi řeknete, že nevydržíte službu bez jediné cigarety." Volné pokračování dramatu Ikarův pád se odehrává z velké části v protialkoholické léčebně. Jiří Hubač je nenahraditelný. Nikdo neuměl popsat charaktery a jednání postav tak jako on. Ten do lidí absolutně viděl. Herecké obsazení je bezkonkurenční a hlavně tak přirozeně zahrané, že to se těžko dá popsat. Co předvádí Vladimír Menšík jako Kára a Vlastimil Brodský v roli Fendrycha, když se po dlouhé době opět chopí sklenky alkoholu, je NESKUTEČNÉ!!! Tohle je vrchol herecké školy a již bohužel nepřekonatelné. Hudební skladatelé Jiří Malásek a Jiří Bažant snímek opatřili krásným hudebním doprovodem, ta křídlovka mě bude navždycky znít v uších. Škoda, že už se Vladimír Menšík nedožil dalšího pokračování, které mu Jiří Hubač psal zase přímo na tělo a později byl natočen film Hodina klavíru s Boleslavem Polívkou a Pavlem Liškou, který byl ale pěknej debakl. Ikarův pád a Tažní ptáci patří k tomu nejlepšímu, co v československé dramatické televizní tvorbě vůbec kdy vzniklo. (21.05.2018)

Československý televizní film vyprávějící o osudech pianisty Káry v protialkoholní léčebně, volně navazující na úspěšný Ikarův pád. Snímek od osvědčené dvojice scénaristy J. Hubače a režiséra F. Filipa mistrně popisuje průběh léčby, jež se pod vedením primáře R. Lukavského snaží obnovit v pacientech disciplínu a v rámci možností pozvednout ducha. Pan Kára v podání fenomenálního V. Menšíka má nakročeno k úspěšnému dokončení léčebného procesu, avšak jeho návštěva u rodiny jeho snahu a píli zhatí, neboť po návratu se cítí opuštěn a zapomenut, a tak v neobyčejně dojemné scéně u piana opět sáhne po sklence. Vynikajícího Menšíka doplňuje snad ještě herecky lepší V. Brodský v roli zádumčivého alkoholika Adolfa Fendrycha, jenž je v léčebně nedobrovolně a svým nezodpovědným chováním a nenapravitelnou touhou po alkoholu ztrpčuje život ostatním chovancům. Hubačovy dialogy jsou dovedeny k dokonalosti, stejně jako herecké výkony všech postav, tedy nejen pacientů v ústavu, ale i tragicky poznamenané Károvy rodiny, manželky J. Hlaváčové a syna Ondřeje v podání J. Hanzlíka. Mezi léčícími se pijany nejzajímavěji působil tradičně skvělý J. Somr coby despotický necita pan Karlík, dále cynický doktor E. Cupák, mladý notorik P. Zedníček či další oběti alkoholové závislosti V. Krška, O. Lackovič či V. Černý. Název Filipova snímku pramení ve Fendrychově podivné domněnce, že člověk může létat a také k jeho častému obracení zraku k nebi. Není snadné rozhodnout, zda bych hodnotil lépe Ikarův pád či tento televizní skvost, stejně tak jako nelze rozhodnout, kdo z dvojice Menšík – Brodský byl herecky více přesvědčivý, skutečností zůstává, že obě tyto díla patří k nejlepším a nesmrtelným dílům československé televizní tvorby a o herecké genialitě obou hlavních představitelů nemá smysl dlouze hovořit. (17.08.2018)