Monstrum - Příběh Jeffreyho Dahmera

[82%] Vysoké hodnocení tohoto nového seriálu na netflixu mě přitáhlo a tak jsem se do toho směle pustil. O postavě Dahmera jsem doposud snad nic moc víc nevěděl, takže jsem netušil do čeho jdu. A jak jsem vlastně nakonec s tímto počinem čítajíc 10 epizod spokojený? Já říkám, že jsem. Evan Peters, který zde hraje ústřední postavu psychopata/sériového zabijáka a kanibala Jeffreyho Dahmera do toho dal snad všechno co měl! Opravdu prvotřídní herecký výkon. Vlastně zpočátku při prvních epizodách jsem si říkal, jaký je to jednoduchý koncept, ale ty konkrétní scény včetně skvěle zahrané postavy psychopata - to předčilo případné nedostatky ostatních aspektů. Jak tu tak na CSFD čtu, tak někteří píší, že to mohlo být víc brutálnější co se týče krve apod. Jenže mě to takto stačilo, že úplně do detailu jisté scény vidět nebyly, ale vlastně, když o tom nyní přemýšlím, tak jich i tak bylo dost. Hlavně ponuré a tíživé atmosférou to bylo dost. Navíc to působilo i dost nechutně, když jsem se vžil do toho, jak ty rozkládající orgány lidských těl páchly. Takže autentické to bylo až až. Tématika gayů je zde hlavním středobodem všeho. Takže je tu dost scén ohledně toho. Ne každý bude asi jásat, ale dost o tom. Do nějakých 7 dílů je to dost dobrý. I ten Jeffův vývoj od dětství. Jisté situace a časové období se v různých dílech prolíná, ale orientovat se v tom dá přehledně. Poslední 3 části jsou už takové doplňující, ale stále je na co se dívat. Ty důsledky na obětech, kterým Jeff poničil životy jsou působivé. Finální epizoda mohla být trochu víc ostřejší a zapamatovatelnější, ale ani s ní nemám problém - je to vlastně dle skutečnosti, ne? Takže co k tomu ještě dodávat? Veškeré vedlejší postavy mě snad bavily  možná až na tu Glendu ... Jeffův otec mě vedle něj bavil nejvíc. Maximální počet hvězd zde nedávám, neříkám, že si to budu pouštět často, někdy se k tomu možná ještě vrátím, ale bylo to fakt hustý, zneklidňující, takže raz asi stačilo. Těchto sociopatů běhá po světe určitě dost. Takže asi tak. (18.09.2024)

Nejprve ho doma dostatečně psychicky vyždímal, aby si pak třeba na části jeho těla pošmáknul k večeři. Než policejní hlídku upoutá velký umělohmotný barel a hlavně silný mrtvolný zápach, který se line z jeho bytu (prý mu lekly rybičky), svede v něm mladý černoch boj o holý život. Sice napáchá hned několik chyb, ale uteče... Celé je to detailní, depresivní a děsivé pomalé. A to je teprve začátek. Média mají žně, ale my se dle očekávání vracíme na úplný začátek. Léta páně 1966 a malý Jeffrey Dahmer je častým svědkem rodičovských hádek. Matka silná neurotička, otec často nebýval doma, přesto se Jeffovi snažil věnovat. Ten byl melancholickým samotářem, kterého s postupem let víc a víc fascinovala mrtvá zvířata. Sbíral je u silnic, kde každou chvíli našel nějaké přejeté. Doma na nich různě experimentoval, pohled na vnitřnosti pro něj byl zdrojem vzrušení. Když se TO stalo poprvé a případně zopakovalo, Jeffrey to o sobě věděl, hledal stabilitu, snažil se s tím pracovat a potlačovat to, ale okolí ho v tom jaksi „nechalo“. Přesto tvůrci opakovaně vytvářejí prostor pro záblesky empatie. Řada neúspěšných pokusů (vystřízlivět, dostudovat, zkusit to v armádě) i série špatných rozhodnutí pokračují. Líbí se mi i pečlivé sociální a dobové zakotvení příběhu. Stejně jako linie policejní necitlivosti, která se opakovaně vrací na scénu. Komunita cítí, že ji roky nikdo nevyslyšel (sousedka Glenda by mohla vyprávět). Zároveň se mi zamlouvalo, že se tvůrci po čase rozhodli obrátit perspektivu, odsunout Jeffa na čas na vedlejší kolej a zaměřit se na jizvy v okolí. Co zanechal na své rodině, na rodinách obětí, na sousedech. I když jakmile Jeffreyho vyvedou v poutech, psychologická sonda do života několika lidí „poté“ je už poměrně zdlouhavá. Evan Peters byl u mě prozatím hlavně vyšetřovatel Colin, který v Mare of Easttown kryl záda Kate Winslet. Tentokrát se dá očekávat, že za jeho výkon padnou nějaké ty nominace. (14.11.2022)

Žádný seriál ve mě nezanechal tolik pocitů jako právě "Monster- The Jeffrey Dahmer Story". Od první epizody seriál skvěle střídá žánry krimi/thriller/horor, aby se v druhé polovině přelil do psychologického dramatu. A to opravdu silného dramatu. Líbí se mi minimalistická hudba a samozřejmě herecký výkon Evana Peterse, který byl jednoduše famózní. Obzvlášť se mi líbil díl s Tony Hughesem, kde skvěle zobrazili náhled hluchých lidí a u kterého se Dahmer překvapivě i několikrát dokázal vzepřít svým nutkáním, ovšem nakonec i Tony stejně skončil ve víru... Jednoduše skvělé dílo, ovšem i zde se najde několik hluchých míst a trochu vaty. Ale celkově bych se nebál tuto minisérii postavit mezi majstrštyky jako "Mindhunter", "Manhunt" atd… /90%/ (07.09.2024)

O Jaffrey Dahmerovi jsem sám věděl jen to, že to byl sériový vrah. Protože takový téma můžu, plus vysoký hodnocení tady mě na seriál navnadilo. Rozdělil bych ho na dvě části. Prvních šest dílů mě fakt bavilo, odehrávalo se to v letech 1960-1991, takže můžete sledovat celý Dahmerův život od narození až po jeho zatčení. Nevadilo mi, že se příběh neodehrává postupně, ale na přeskáčku. Naopak se mi líbilo, že něco, co jsem nechápal třeba v prvním díle, se vysvětlilo ve třetím. Spousta uživatelů tu napsala, že se jim z některých scén zvedal kufr a nebylo jim z toho dobře po těle. Já si naopak myslím, že na to, jaký byl Dahmer prase (alkoholik, homosexuál, nekrofil, kanibal) a když si zjistíte, co všechno svým obětem provedl, tak se tvůrci drželi ještě hodně u zdi. Sedmým dílem potom kvalita a zajímost až do konce upadla. Soud, uvěznění, Dahmer byl přesunutý na druhou kolej a hlavní roli sehrál Netflix, kterej se snažil zavděčit současným trendům a pojal to jako agendu na ochranu černých. Za mě prostě zbytečný poslední čtyři díly, ze kterých se dal splácat jeden a byl by z toho super seriál. Takhle ve mě zůstala trochu pachuť - 65%. (23.11.2022)

True crime miluju as much as the next person, ale tohle bylo silný kafe i na mě. Je to skvěle natočený, skvěle zahraný, má to fakt tísnivou atmosféru a člověku je z toho nedobře... ale nemůžu se ubránit tomu, že to Dahmera minimálně v první polovině až moc fetišizuje. Nejzajímavější byly nakonec díly skoro kompletně věnované jeho obětem, myslím, že se seriál měl vážně věnovat spíš jim. (13.11.2022)