Monstrum

Příběh Jeffreyho Dahmera jsem vždy vnímal jaksi osobně.. Jako tragický příběh citlivé a vnímavé lidské bytosti, která se z jakýchsi nejasných příčin svezla po klesající spirále až do nejtemnějších bažin existence, kde se zakázané fantasie, realita a noční můry kolektivního nevědomí společnosti setkaly v jednom neudržitelném a pro drtivou většinu lidí nepředstavitelném, mikrosvětě. Dahmer byl jedinečný, protože nebyl psychopat (alespoň ne podle klasických diagnostických nástrojů) a jeho případ otevírá mnoho nepříjemných otázek o temnotě v každém z nás.. Téhle sérii se dá vytknout mnohé. Od jakéhosi pokrytectví kdy tvůrci (i skrze scénář) proklamují, že nechtějí Dahmera povyšovat na popkulturní ikonu, přitom se Netflix dlouhodobě veze právě na vlně popularity fenoménu sériových vrahů. Přes ne úplně jasnou strukturu vyprávění (ty nahodilé skoky v čase působily spíše jako hra na efekt, než jako něco co by bylo důležité pro dějový oblouk). Až po ne úplně přesvědčivé roubování rasových motivů do příběhu. Navzdory těmto neduhům se ale seriálu podařilo nejen vystavět důstojný pomník obětem (minimálně z takové té přiblblé, akademicko-korektní perspektivy) a představit tento příběh jako vrstevnatou socio-psychologickou mozaiku, ale i (možná neúmyslně, nebo jen nepřiznaně) vykreslit Jeffreyho jako jednu z obětí sebe samého. Jako tragicky romantického antihrdinu, který se, ke svému zděšení, stal vším o čem tajně snil.. Úžasné jsou snad všechny dialogy Dahmera s otcem (který byl podle všeho v reálu komplikovanější osobou než seriál naznačuje). Peters hraje tak, že se z toho jednomu tají dech (ikdyž si nejsem úplně jistý jak se jeho interpretace kryje s reálným vystupováním J.D.). Cave-Ellisovský soundtrack doplněný hitovkou Please dont go, krásně tvoří náladu i atmosféru. Kombinace spíše krotkého vizuálu a explicitních zvuků je nápaditá a funguje překvapivě dobře. (28.09.2022)

Origin a pád zrůdy z Milwaukee. Ryan Murphy se v těchhle vodách bez debat našel a natočil pro Netflix velký hit, který sklízí chválu i spokojenost na všech frontách. Má to velký nádech Mindhuntera ( ten však byl ještě o třídu lepší), ale podstatné je, že seriál hezky ukáže, jak se někdo může stát sériovým vrahem. Evan Peters v roli Dahmera je naprosto dechberoucí.. terriffic výkon jak svině ( okamžitý adept na letošní ceny), divák mu věří naprosto vše a on celý seriál táhne. ( Ve finálních epizodách však nedostává tolik prostoru a tam seriál lehce ztrácí body). Dahmer je dle mého názoru jeden z těch nejzvrácenějších sériových vrahů vůbec ( Možná Gacy byl ještě výše), ten chlap dělal a byl zkrátka vším. Kanibal, nekrofil, sexuální predátor, gay, freak- podstata čistého ZLA. Co vše policie našla u něj v bytě byl neskutečný masakr, to nemá obdoby!   Seriál plyne pomalejším tempem, ale díky skvělým hercům, skvělým dialogům, temné a nepříjemné atmosféře a znepokojivé hudbě je z toho top notch filmařina, která málokoho nechá chladným. Co mne osobně zamrzelo nejvíc je absence výraznějšího gore, explicitnosti a pořádného násilí, tady se Murphy překvapivě až moc držel při zemi ( Když si vzpomenu na Gore z AHS, tak jsem doufal, že se odváže i tady), bohužel milovníci násilí a gore jsou v menšině, takže Murphy vsadil na jistotu, aby dokázal nalákat i slabší povahy a tomu rozumím a nejspíš se přes to dokážu přenést. Líbilo se mi retrospektivní vyprávění i z pohledu obětí, což bylo hodně netradiční a zajímavé a překvapilo mě kolik lidí tomu mohlo zabránit už ze startu. Především Policie se zde dopustila tolik fatálních prohřešků až to bylo k neuvěření, ale samozřejmě i štěstí stálo na Dahmerové straně. Potěšily 2 camea na podobné zrůdy Ed Gein a Gacy a paradoxně nejlépe natočená smrt byla ta Dahmerova- to bylo over the top. Výborná minisérie společně s Black Bird to nejlepší, co se letos v daném žánru urodilo. Zamrzí ten nenaplněný potenciál pořádného násilí, to bych asi nadšením zešílel a bouchal šampus. 8/10. (28.09.2022)

Tahle série mě velmi překvapila. Upřímně mě na ní nejvíce nalákal Evan Peters, kterého jako herce mám ráda a do takových rolí se hodí. A tady tomu nebylo jinak. Začátek seriálu měl i hororovou atmosféru, kterou podkreslovaly skladby od Nicka Cavea a Warrena Ellise. Nevím jak se vyjádřit k samotné osobnosti Jeffreyho Dahmera, ještě si asi počkám na Rozhovory, ale co můžu říct už teď, tak že byl opravdu nemocný a bohužel se to nijak neřešilo. Přijde mi, že se neměl komu svěřit, protože by nikdy nenalezl pochopení. Protože si to sám uvědomoval, že je s ním něco špatně a to byl  jeho hlavní problém. Podívejte se sami. Doporučuji. (23.09.2022)

"Dahmer" je prozatím nejodpornější seriál, jaký jsem viděla. Ale ne kvůli hlavám v lednici, popíjení krve, játrům na pánvičce apod., to vem čert. Měla jsem problém sledovat ho z LIDSKÉHO hlediska, protože myšlení a jednání lidí jako Dahmer je něco, co můj mozek prostě nedokáže zpracovat. Pomalé tempo, kterým se seriál ubírá, oceňuji, protože právě díky němu máme možnost poznat vraha ze všech jeho lidských i nelidských stran. Obrovský podíl na celkové atmosféře mají také bravurní kamera a hudba, nemluvě o výkonu Evana Peterse, který se na psychopatech z "AHS" propsychopatoval k absolutní dokonalosti. Jediné, co mi trošku kazí celkový dojem, je finální epizoda. Ta se bohužel nevyhnula nešvaru, kterému se předchozích devět epizod tak zdárně vyhýbalo, tj. vyvolávání pocitů sympatie a lítosti. Celkově si myslím, že ideální délka by byla 6-8 epizod, protože ke konci už bylo patosu a otravné černošky až až. (27.09.2022)

Čekal jsem, že na mě seriál udělá větší dojem. Překvapit a šokovat mě sice nemohl, protože příběh Jeffreyho Dahmera patří k těm nejznámějším, ale doufal jsem, že mě zaujme zpracováním, a to se právě nestalo. Což o to, celá záležitost měla velmi slušnou atmosféru, dojem mi ale trochu kazilo tempo a politika Netflixu, kterou jsem už okomentoval u jednotlivých epizod. Největším problémem se nakonec ukázal být počet epizod, kvůli kterému se příběh příliš natáhl a naředil. Nemůžu se zbavit pocitu, že by bohatě stačilo osm dílů s nahuštěnějším dějem k tomu, abych mohl být spokojenější a abych mohl hodnotit vyšší známkou. / Poučení: Méně je někdy více. Tohle často fakt platí. (25.10.2022)