Vydržet se ženou

Nezvykle hřejivá romantika z končin severských, nad jejíž bezmeznou nápaditostí a říznou dynamičností se Hollywood oddává tiché, závistivé autofelaci. Hlavní hrdina je výstavní exemplář submisivního, středoproudého Seveřana, jeho drahá polovička je šťavnatý flák rozkošné, panovačné čubky a dohromady tvoří ujetý, jiskřivě nejiskřivý páreček vhodný tak akorát k nevyhnutelnému vypěnění půllitru. Zkrátka patosu prostý majstrštyk, jenž stačí na postižené, decentně lidumilné zdvižení koutků a povznášející pocit produktivně stráveného času. (07.08.2013)

Ani romantika, ani komedie, spíš úsměvný příběh ze života neprůbojného člověka, který svoji samotu vyměnil za náhražku štěstí. Zpočátku se film tvářil jako tuctové severské drama, ale postupně chytl takovou zvláštní poetiku, vtáhl mě a už nepustil. Může za to především hlavní postava která je sympatická až za roh. Bezejmenný hrdina působí dojmem ušlápnutého nekňuby, který se musí nechat vést ve všech rozhodnutích, byť i těch nejjednodušších. Ubíhajícím dějem a tím, jak se profilovala postava Marianne, se můj vztah k němu začal měnit, a nakonec jsem mu začal nepokrytě fandit. Naštěstí vztah obou nejde podle tradičního schématu a ještě je o čem vyprávět. A režisér tak činí s velkou originalitou a svěžestí. Přímo hýří nápady a scény plné symbolických obrazů jsou perfektní. A nakonec to dopadlo nejlíp jak mohlo. Top 10 za rok 2007. (06.03.2012)

Filmové zpracování románu Erlenda Loa. Jeho název by se dal přeložit jako "Uchvácen ženou" a v norštině i v angličtině vyvolává asociaci s příběhem Scarlet O'Harové a Rhetta Buttlera (Tatt av vinden - Jih proti severu). A hlavní hrdina je opravdu uchvácen. Ani se mi nechce věřit, co si všechno nechal líbit. Zároveň mě trochu znepokojovalo, zda takhle nevnímají někteří muži všechny ženy, co nejsou naprosto odevzdané puťky. On manipulovaný chudák, ona tahá za nitky všemi možnými způsoby. Jinak z pera Erlenda Loa už nějakou dobu nic nevyšlo. Poslední dobou je snad členem, možná dokonce předsedou, nějaké grantové komise pro mladé umělce a jeho vlastní tvorba vzala za své. (25.12.2007)

Nevšední komedie o vztahu nevýrazného muže, neurčitého věku s nepříliš pěknou ženou, jenž mu ovlivňuje život víc než by chtěl. Která si navíc přinesla výraznou, žlutě kanárkou komodu k němu domů a tvrdí, že barva vymalování jeho stěn se ke komodě vůbec nehodí! .Co s ní? Poslat jí pryč? Ale jak? Poradí ti chlapi v sauně… Musím říci, že jestli jsem se zpočátku chvílemi nudil, tak od půlky filmu už ani náhodou. A jestli komedii, tak takovou ano. Škoda, že se nedá hodnotit půlhvězdičkou, je to tak na tři a půl... (28.06.2014)

Kdyby na tom byla tuzemská kinematografie tak, jak je na tom libovolná skandinávská...bylo by prostě na co koukat bez pocitů trapnosti a bez vzniku husí kůže. Tento snímek je kvalitativně vzdálený jakémukoliv českému filmu z posledních pěti let asi tak, jako má daleko Marianne k ženě, kterou by doma člověk mohl mít déle než půl hodiny. Gejzír ironie, humoru, jemných groteskních scének (vypíchnul bych ty v bazénu při první návštěvě Tronda) a hereckého minimalismu (Trond). Díky za tip, kámo. (04.10.2009)