Kámoš

7/10 Jsou filmy dobré, špatné, vyloženě špatné, geniální a potom musím zavést novou škatulku a to filmy, které mají od každého trochu. Teď tedy jen záleží, co u vás převáží. Víte, tady tak často zmiňovaná sentimentalita má taky něco do sebe. Ale ubrat ji a nepřekombinovat tak strašně děj, mohlo to být ještě lepší. (09.01.2007)

Tři kámoši se baví neškodnými legráckami a Kristoffer "bez kamery ani ránu" je filmuje. Náhodou dostane příležitost vyjít se svými filmečky do světa a být "Jackass, ale jemnější". Problém je v tom, že to není jenom JAKO, ale že se na televizní obrazovce odvíjí skutečné niterné soukromí. Překvápko a velmi milé, herci všedního vzhledu, všední repliky, všední situace a jakoby celý ten film byl "jenom" ležérní domácí video, ve výsledku ale tak spřízněné. (29.03.2006)

Ani na druhý krát ma film príliš nedostal a ostávam pri priemernom hodnotení. Na komédiu málo vtipné, na drámu málo vážne a na romantický film zase málo romantické. Je to úprimné, kľudné, polovážne aj polovtipné, ale nezanecháva žiadne výraznejšie pocity a to je škoda, pretože to bolo dosť dobre rozohrané. Treba priznať, že po režisérskej stránke je to fajn filmárčina a herci sa tiež posnažili. Nóri sa celkom vytiahli a film stojí za pozornosť. Mne osobne stále niečo chýba. 65% (25.09.2011)

Nenápadný filmík přinášející veliké překvapení. Neznámí herci excelují v ne zrovna lehkých rolích v komediálním dramatu v pravém smyslu toho slova. Od počátečních fórků až po závěrečné dojetí si příběh udržuje příjemné napětí, posouvá se jako by sám od sebe, přirozeně, aniž by na to autoři měli zdálnivě nějaký vliv. Oslava přátelství a nepatetické upřímnosti, jako by člověka po celou dobu hladila po srsti. (19.11.2011)

Příběh je jednoduchý stejně jako celý tenhle film. Kdyby nešlo o film ze severské produkce, ale americké, asi by bylo složité se ztotožnit s hrdiny. Tady jsou ale hrdinové stejní jako u nás v Čechách, mají stejné problémy a žijí obdobné životy. I my v Čechách někdy musíme volit mezi přáteli a kariérou, dvěmi ženami nebo mezi svými osobními cíli a neočekávanými následky činů z minula. Přijetí osobní zodpovědnosti za sebe i za své okolí, tradiční hodnoty jako je přátelství a láska, to je oč tu běží. Je tu možná spousta klišé, kterým se na Severu říká mainstream, ale u nás v Čechách, kde frčí spíš zámořský styl emocí, tyto klišé fungují skvěle. Film mne strhl a stal jsem se nadšeným fanouškem Kristofera a jeho party, a nevadil mi závěrečný happy end, který v případě mnha příběhů znechutí. Skvělá zábava, mnoho k zamyšlení, užil jsem si to. Jak lepič plakátů ke štěstí přišel... (03.02.2007)